Článek
Nosná raketa Spectrum, určená k vynášení malých a středně velkých nákladů, odstartovala v sobotu ve 22:12 SELČ z kosmodromu Andøya Spaceport v Norsku.
Pro společnost Isar Aerospace šlo teprve o druhý start. „Celý let byl úspěšný a Spectrum si tak napravilo reputaci po neúspěšné premiéře z 30. března 2025, kdy došlo ke ztrátě rakety 18 sekund po startu,“ konstatoval na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Nynější start se uskutečnil zhruba 18 měsíců poté, co její první raketa krátce po startu ze stejného místa havarovala a explodovala.
Při aktuálním startu bylo na oběžnou dráhu dopraveno pět malých univerzitních družic typu CubeSat sponzorovaných Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jeden experiment, který zůstal záměrně připojený k druhému stupni raketového nosiče.
„Německá společnost Isar Aerospace zajišťuje vlastními silami výrobu asi 80 % rakety Spectrum. V konstrukci jsou hojně zastoupeny uhlíkové kompozity a využit byl také 3D tisk kovových dílů. Z domácí produkce jsou i raketové motory Aquila na kapalný kyslík (okysličovadlo) a propan (palivo),“ popsal dále Václavík s tím, že v prvním stupni rakety je devět těchto motorů a ve druhém jeden.
Papírová nosnost rakety na nízkou oběžnou dráhu je podle něj 1000 kilogramů, na SSO neboli heliosynchronní oběžnou dráhu pak 700 kg – v závislosti na parametrech a počtu družic. Heliosynchronní dráha je geocentrická dráha, která kombinuje výšku a sklon tak, že satelit prochází nad určeným místem povrchu Země vždy ve stejném slunečním čase.
Důležitý milník
Sobotní úspěšný start nosné rakety Spectrum je každopádně důležitým milníkem evropského průmyslu spojeného se stavbou a provozem malých nosných raket. „Kosmodrom Andøya je také obecně považován za první evropský kosmodrom, po nezahrnutí ruských kosmodromů Pleseck a Kapustin Jar,“ připomněl Václavík.
Raketa Spectrum je tak prvním komerčním nosičem, který při startu z kontinentální Evropy úspěšně dosáhl oběžné dráhy. Několik evropských zemí, včetně například Švédska a Británie, se přitom právě snaží získat podíl na rostoucím trhu komerčních kosmických misí.
Německá firma Isar Aerospace v současné době pracuje na výrobě pěti dalších nosných raket Spectrum, v budoucnu jich chce vyrábět až 40 ročně.
