Hlavní obsah

Nejstarší mince se zrodily u Žluté řeky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

17. 10. 2021, 16:56Che-nan

Hliněné formy na odlévání mincí a také dva zlomky hotových platidel v podobě malého rýče objevili čínští archeologové u Kuan-čuangu v provincii Che-nan. Podle Číňanů se v těchto místech sériově razily mince snad už před 2640 lety.

Mince nalezené v provincii Che-nan mají tvar rýče.

Článek

„V současnosti je Kuan-čuang nejstarší archeologicky známou mincovnou na světě, která je spolehlivě datována pomocí radiokarbonové metody. Mince

SP-1 je nejstarší mincí ve tvaru rýče – a obecněji nejstarší čínskou mincí – získanou v archeologicky spolehlivém kontextu,“ oznámili z univerzit v Čeng-čou a Pekingu ve studii pro časopis Antiquity. Nalezené zlomky mincí byly označeny jako SP-1 a SP-2.

Jeden z autorů studie Chao Čao z univerzity v Čeng-čou zašel podle webu Science News ještě dál a tvrdí: „Předpokládá se, že nejstarší mince byly raženy v Číně, (maloasijské) Lýdii a Indii. Mezi nimi je pravděpodobným kandidátem na nejstarší kovovou minci peníz v podobě rýče s dutou rukojetí ražený v Číně.“

Chao připomněl, že tyto mince „byly napodobeninou kovových rýčů, ale jejich tenké rukojeti a malé rozměry naznačují, že neměly žádnou užitkovou funkci“. Popsal také jejich vývoj: „Původní rýčovité mince měly dutou rukojeť. Ta se později změnila v tenký, plochý útvar a časem se na mincích objevily i znaky označující jejich nominální hodnotu.“

Unikátní objev. V Izraeli odkryli 1500 let staré vinařství

Koktejl

Upozornil rovněž, že „několik verzí těchto mincí obíhalo v Centrálních pláních až do jejich zrušení prvním císařem Čching Š’chuang-ti v roce 221 př. n. l.“. Centrální pláně (Čung-jüan) okolo Žluté řeky jsou považovány za kolébku čínské civilizace. Číňané je považovali i za střed světa.

Peněžní revoluce ve středu světa

Zlomky SP-1 a SP-2 byly nalezeny ve slévárně starověkého města, které bylo součástí malého čínského státu Čeng. Slévárna byla založena okolo roku 780 př. n. l., ale po prvních 150 let své existence vyráběla převážně bronzové rituální nádoby, zbraně a kování vozů, tedy předměty používané při obřadech či ve válce.

Ražbu mincí začala slévárna provádět až během druhé fáze své existence mezi lety 640 a 550 př. n. l. „Technika ražby používaná v Kuan-čuangu se vyznačuje sériovostí a vysokým stupněm standardizace i kontroly kvality, což naznačuje, že výroba rýčovitých mincí nebyla malým, okrajovým experimentem, nýbrž dobře naplánovaným a organizovaným procesem,“ soudí čínští vědci v Antiquity. (mcm)