Hlavní obsah

Náš přístroj na sondě Solar Orbiter funguje, těší českého vědce. Družice už poslala první poznatky

– Praha • Aktualizováno

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR o víkendu získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Sonda určená pro blízké zkoumání Slunce odstartovala z Floridy 10. února, Češi spolupracovali na čtyřech z deseti zařízení na palubě. Vědec Jan Souček nyní uvedl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře. K cíli družice poletí dva roky a už teď zasílá nové poznatky.

BEZ KOMENTÁŘE: Ukázka mise sluneční sondy Solar OrbiterVideo: NASA's Goddard Space Flight Center/Joy Ng

 
Článek

Sonda Solar Orbiter poslala zpět na Zemi výsledky svého prvního měření. Podle Britské kosmické agentury jde o nové údaje z jednoho z nástrojů na palubě, magnetometru.

„Zaznamenáváme teď pomocí senzorů magnetická pole tisíckrát menší než ta, jaká známe na naší planetě,” prohlásil podle listu The Independent Tim Horbury z Královské univerzity v Londýně, který má palubní aparát na starosti.

Sonda s českými přístroji se vydala ke Slunci

Věda a školy

Co se týká přímo českých zařízení, tak konkrétně přístroj RPW slouží k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot v tzv. slunečním větru.

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd pro něj pracoval na systému pro zaznamenávání elektromagnetického signálu a identifikaci zajímavých úseků, kdy přístroj zachytí například plazmové vlny či dopad částic meziplanetárního prachu.

Foto: Astronomický ústav Akademie věd ČR

Letový model přístroje pro studium kosmického plazmatu RPW, dvě jednotky LVPS-PDU jsou patrné v pravé části sestavy a jednotka TDS je třetí karta zleva.

„Zatím nám přišla první hodina dat, zbytek se stahuje. Měří to normálně, naše deska funguje. Bohužel vidíme větší rušení od družice, než jsme doufali. Ruší nám to měření, ale není to žádná katastrofa. Z hlediska funkce přístroje to však vypadá dobře,” popsal Souček.

Celá sonda se jeví v pořádku

Po startu družice Souček řekl, že si on a jeho kolegové oddechnou, až když bude přístroj v kosmu zapnut a zkontrolován. Nyní dodal, že se celá družice jeví v pořádku.

„Všechny antény se vyklopily, což jsou takové kritické operace, někdy se zaseknou, a to je průšvih. Nevím o zásadnějším problému,” dodal.

Dalekohled zachytil nejdetailnější záběry povrchu Slunce. Bude spolupracovat i s novou sondou

Věda a školy

Klíčová součást přístroje, zobrazovací zrcadla, vznikla v turnovských laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Vědci z Katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze pak vyvinuli podsystém analyzátoru slunečního větru SWA. Na přístrojích se podílela i řada českých firem: G.L. Electronics, esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

Foto: Astronomický ústav Akademie věd ČR

Ilustrace sondy se všemi přístroji

Společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA) a amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výzkum Slunce stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (zhruba 37 miliard korun). Mise je řízena z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu.

Podle českého ministerstva dopravy je to zatím největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Sonda Solar Orbiter odstartovala v pondělí 10. února z FloridyVideo: Reuters

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám