Nad Českem se rozzářil modrý Měsíc

Podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě šlo navíc o takzvaný superúplněk, kdy je Měsíc úhlově největší v roce. Nejvíce se přiblížil Zemi už ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů. Zároveň šlo o druhý superúplněk v srpnu.

Pojem modrý Měsíc neodkazuje na jeho barvu, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená jednou za uherský rok. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu k tomu dochází přibližně jednou za tři roky. Ovšem jev, kdy se v jednou měsíci sejdou dva superúplňky, jak se stalo nyní, je ještě mnohem vzácnější - dochází k němu přibližně jednou za dvacet let. Nejbližší taková událost nastane v roce 2037.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc pro pozorovatele zabarví v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu.

Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

První srpnový superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce, nastal v noci z 1. na 2. srpna, ale tehdy ho lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem a zároveň se k Zemi teprve přibližoval.

V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, se Měsíc nacházel opět pod obzorem, jelikož tato situace nastala až v 07:53. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku, ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Na snímky superúplňku ve světě se můžete podívat v galerii: