Článek
Vědci se v mandloňovém sadu zastavili během konference, která se v regionu před nedávnem konala.
„Byla to vlastně náhoda, která nás navedla k tomu, že bychom mohli spolupracovat. Jednoho z nich, konkrétně Kaliforňana, zajímají mandloně, proto chtěl vidět náš mandloňový sad. Je to skvělá příležitost, jak ve spolupráci s odborníky přistupovat k mandloním tak, aby tady byly co nejdéle,“ řekla Kateřina Koppová, majitelka Mandlárny v Hustopečích, která se o část mandloňového sadu nad městem na Břeclavsku stará.
Patogenní houby dokážou rostlinu zcela zahubit. Obdobně jako vinnou révu napadnou i dřevo peckovin, kam mandloně patří. A to v případě, že při péči o ně nebudou dodržovány správné agrotechnické postupy. Kritický může být řez stromů.
„Řez je proto dobré realizovat v suchém počasí, protože vlhkost napomáhá šíření spor patogenních hub,“ upozornil Aleš Eichmeier z Mendelea – ústavu genetiky Zahradnické fakulty MENDELU. Řeznou ránu je pak nutné ošetřit speciálním roztokem, který nákaze zabrání. Roztok pomůže i v případě, že je strom již patogenními houbami napadený.
Čím víc slunce, tím lépe
Patogen může celý strom zlikvidovat v řádu hodin. „Peckoviny mají oproti révě silnější sekundární růst a komplexnější dřevní pletiva než réva. Což je samozřejmě důležitým faktorem pro rozvoj patogenních hub ve dřevě. Mycelia hub prorůstají pomaleji, ale pokud dřevo kolonizují, mohou být následky, stejně jako v případě révy, fatální,“ dodal Eichmeier.
Důležité při péči o mandloně je také období řezu a pěstitelský tvar koruny. „Čím víc slunce se do koruny dostane, tím je to pro strom přínosnější,“ upozornil Eichmeier. Ochrana se týká především až 50 let starých stromů, nynější dominanty sadů.
„Je jasné, že tyto stromy určitě nějak napadeny jsou. Existuje ale i nebezpečí, že houby napadnou i mladý sad. Spolupráci s vědci beru proto jako příležitost začít něco dělat. Budeme ale potřebovat nějaký grant, nejsou to levné záležitosti,“ dodala Koppová (Zdravé Hustopeče), která je současně i zastupitelkou města. Město to bude řešit ve spolupráci s fakultou.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky raritou. Vysazovat se začaly v roce 1949, největší rozkvět mandlí v Hustopečích byl v 70. letech minulého století. V sadu bylo tehdy 17 tisíc plodících mandloní. Dnes jsou zde necelé dva tisíce stromů, zhruba 1300 městských a zbytek Mandlárny. Nejstarší stromy se nacházejí převážně kolem rozhledny a jsou zhruba padesátileté. Zůstalo i pár ještě starších z dob, kdy se sad zakládal, v sadu na protějším kopci.
