Hlavní obsah

Na trase budoucí D55 na Přerovsku žili lidé už před několika tisíci lety

Rozsáhlá sídliště prvních zemědělců, pohřebiště ze starší i mladší doby bronzové i dosud neznámou lokalitu odkryli archeologové na bezmála sedm kilometrů dlouhé trase budoucího úseku dálnice D55 mezi obcí Kokory a Přerovem. Záchranný archeologický výzkum, který probíhal od loňského září do letošního července, přinesl nové poznatky o vývoji osídlení této části střední Moravy od neolitu (mladší doby kamenné) až po středověk.

Foto: ACO

U Rokytnice odkryli archeologové hrob muže.

Článek

Odborníci prozkoumali 1879 sídlištních objektů, 65 kostrových a žárových hrobů a jeden lidský pohřeb uložený v zásypu sídlištního objektu.

„Výzkum zároveň potvrdil všech dvanáct předpokládaných archeologických lokalit a odhalil jednu dosud neznámou v katastru Dluhonic,“ informovala mluvčí Archeologického centra Olomouc (ACO) Nikola Jandová.

Podle vedoucího záchranného archeologického výzkumu Marka Kalábka se potvrdilo, že krajina mezi Kokorami a Přerovem patřila k dlouhodobě osídleným místům. „Na poměrně krátkém úseku jsme zachytili doklady života od neolitu až po středověk, které nám umožňují sledovat proměny osídlení v průběhu několika tisíc let,“ konstatoval.

Nejrozsáhlejší objevy přinesla lokalita Kokory – Podsedky, kde archeologové prozkoumali 974 objektů. Významné nálezy pocházejí také z dalších lokalit v katastrech Kokor a Rokytnice.

Foto: ACO

U Kokor objevili odborníci sídliště kultury s lineární keramikou.

Vědci zde odkryli sídliště kultury s lineární keramikou z období před přibližně sedmi tisíci lety, kdy na střední Moravu přišli první zemědělci. Objevili půdorysy dlouhých dřevěných domů dosahujících délky až 36 metrů, zásobní jámy, pece a další doklady každodenního života. Podle dosavadního vyhodnocení se na neolitických lokalitách podařilo rozpoznat přibližně šestnáct půdorysů dlouhých domů, které dokládají rozsah osídlení v době prvních zemědělců.

Významnou součástí výzkumu byla pravěká pohřebiště. Archeologové odkryli pohřebiště z počátku doby bronzové, stará přibližně 4000 let, která patřila nitranské a únětické kultuře, a žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí z mladší doby bronzové.

„Součástí hrobové výbavy byly měděné ozdoby, kostěné korálky, pazourkové šipky, kamenná nátepní destička, keramické nádoby, bronzové jehlice a náramky. Tyto nálezy přispějí k lepšímu poznání pohřebních zvyků a každodenního života pravěkých komunit,“ podotkla mluvčí ACO.

Foto: ACO

U Dluhonic odkryli archeologové pozůstatky osídlení z doby kultury se šňůrovou keramikou.

Na lokalitách Rokytnice – Za Oborou a Rokytnice – Podlesí badatelé odkryli dvě pohřebiště z počátku doby bronzové a 18 žárových hrobů z mladší doby bronzové. Další objev přinesl výzkum v přerovské městské části Dluhonice, kde při rýhování trasy stavby zachytili dosud neznámou archeologickou lokalitu.

„Lokalitu v Dluhonicích jsme zachytili až při rýhování trasy stavby. Na místě jsme objevili hrob kultury se šňůrovou keramikou s keramickými nádobami, měděným šperkem a kamenným nástrojem,“ uvedl Kalábek.

Terénní část výzkumu skončila, práce odborníků však pokračuje. Nálezy nyní projdou čištěním, konzervací a dokumentací v Archeologickém centru Olomouc. Po odborném zpracování budou předány do Centra muzejní archeologie Vlastivědného muzea v Olomouci.

„Na Dni archeologie představíme veřejnosti nejzajímavější objevy z výzkumu na trase D55 mezi Kokorami a Přerovem. O výzkumu bude přednášet archeolog Marek Kalábek. Program pro veřejnost proběhne 17. října od 10 do 17 hodin v přednáškovém sále ACO. Vstup je zdarma,“ dodala Jandová.

Výběr článků

Načítám