Článek
V Severní odbočce jeskyně před časem speleologům praskla hadice s vodou. Na kamenné ploše odplavila nánosy bahna a odkryla hromádku kostí. Jenže zpočátku nebylo jasné, zda jde o ostatky lidské či zvířecí. Pomohly laboratorní testy, při nichž se potvrdilo, že jde o kostru šesti- až devítiměsíční holčičky z poloviny šestého století před naším letopočtem.
„Dívenka tedy žila v době, kdy byla Býčí skála významným duchovním centrem, zřejmě svatyní Velké matky – symbolizující úrodu, plodnost a obnovu světa. Význam nálezu umocňují dvě drobné železné ozdoby, které jsme u kostí našli,“ řekl Novinkám archeolog Martin Golec z Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumu v Býčí skále se dlouhodobě věnuje.
Už samotný pohřeb dítěte je unikátní. Přestože jeskyně byla obří kryptou, v době halštatské se tak malé děti nepohřbívaly do země, ale žehem. „Děvče tedy muselo patřit do významné rodiny, která tímto pohřbem zřejmě porušila tehdejší tradice,“ vysvětlil Golec.
Význam nálezu umocňují dva drobné železné kroužky objevené u ostatků. Mohlo by jít o náušnice nebo záušnice. Ty se nosily coby ozdoby na hlavě. Jde o mimořádně jemnou kovářskou práci.
Tým Martina Golce vytvořil jejich přesnou kopii. Spolu s šaty děvčátka budou v sobotu k vidění na Setkání přátel halštatské kultury před Býčí skálou. Oděv samozřejmě není původní, jde o jeho věrnou historickou rekonstrukci. Vznikl podle výzkumu etnografů.
Železné ozdoby, náušnice či záušnice, které se našly u ostatků v Býčí skále.
„Návštěvníky v sobotu čeká procházka jeskyní. Dovedeme je až ke kameni, kde se ostatky dítěte našly. Dozví se podrobnosti o jedinečné historii jeskyně. Připravili jsme pro ně program, díky němuž se vrátí do minulosti,“ řekla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.
Milovníci historie se mohou těšit na historický stánek, řemeslníky, ochutnají pokrmy, na nichž si pochutnávali lidé v době halštatské, a proudem poteče i pivo TauriALE, jehož recept vznikl podle vzorku pylů, které v jeskyni našli archeologové. Připravuje se dobová módní přehlídka.
Sobotní akce bude pozvánkou na 28. listopadu na přednášku, která se bude konat v zámku v Blansku a představí nález ostatků děvčátka s vědeckými podrobnostmi. Jejich výzkum tedy pokračuje – odborníci odeberou vzorky z kostí lidí pohřbených v Býčí skále. Ty jsou uloženy v muzeu ve Vídni. Pokusí se s jejich pomocí zjistit, zda s nimi děvčátko nebylo spřízněno.
Halštatská kultura
Halštatská kultura je spojená se starší dobou železnou (přibližně 800 až 450 př. n. l.) v Evropě. Svůj název dostala podle typického a mimořádně bohatého pohřebiště v rakouském Hallstattu. Toto období přineslo zásadní technologický posun v podobě masivního rozšíření zpracování železa, které postupně nahradilo dosavadní bronz a zcela proměnilo zemědělství, řemesla i válečnictví.
Společnost se začala sociálně členit, což se projevilo vznikem mocné aristokracie. Náčelníci sídlili na hradištích v centrálních oblastech a byli pohřbíváni do velkých mohyl spolu s luxusními předměty, zbraněmi, vozy a někdy i dovozem z antického Středomoří.
Obchodní sítě propojovaly severní a jižní Evropu, přičemž významnou roli hrála těžba soli v alpských oblastech. Na našem území se halštatská kultura dělí na oblast západočeskou, jižní a moravskou, přičemž zanechala stopy v podobě mohylníků a opevněných výšinných sídlišť.
Býčí skála patří díky archeologickým nálezům k nejslavnějším, ale i nejtajemnějším jeskyním světa. Otec moravské archeologie Jindřich Wankel v ní v 19. století objevil pozůstatky 40 lidí pohřbených v podzemí v době halštatské. Podle jeho teorie byli obětováni při pohřbu velmože, aby jej doprovázeli do říše mrtvých.
Nejnovější poznatky ale ukazují, že Býčí skála byla spíše než dějištěm masové rituální vraždy kultovním místem pro obyvatele střední Evropy.
Archeologové při práci s ostatky, které se našly v Býčí skále.
Původně se předpokládalo, že Býčí skála se stala v halštatské době místem rituální vraždy 40 lidí.
