Článek
Hrobka se nachází v archeologickém areálu Carrarzu Iddia u obce Bortigali, kde se pracovníci památkového úřadu pro provincie Sassari a Nuoro věnovali restaurování jednoho z nuragů. Při průzkumu okolí nečekaně narazili na další stavbu, kterou z velké části zakrýval hustý porost.
Po odstranění vegetace se ukázalo, že jde o takzvanou hrobku obrů. Ředitelka památkového úřadu Monica Stochino pro deník La Nuova Sardegna nález na konci července označila za „významné kulturní dědictví a další cenný objev v oblasti, která archeology nepřestává překvapovat“.
Co jsou hrobky obrů?
Označení „hrobky obrů“ pochází z lidové tradice a odkazuje na monumentální rozměry staveb a mohutné kamenné bloky, z nichž byly vybudovány. S pohřbíváním osob nadměrného vzrůstu nemá nic společného. Šlo o kolektivní pohřebiště, do nichž byly po delší dobu ukládány ostatky většího počtu členů komunity.
Tyto stavby se na Sardinii objevovaly od střední doby bronzové (cca 1800 až 1300 př. n. l.). Jejich půdorys bývá přirovnáván k býčí hlavě s rohy. Dlouhou pohřební komoru (hlavu býka) doplňuje otevřené prostranství ve tvaru půlkruhu (rohy býka).
Pohřební komora ukrývá neobvyklý stavební prvek
Hrobka byla vybudována z velkých bloků vulkanické horniny trachytu. Dochovala se jak pohřební komora, tak půlkruhové prostranství zvané exedra. V tomto prostoru se podle historiků konaly obřady spojené s uctíváním předků.
Monument tak nesloužil pouze jako místo posledního odpočinku, ale také jako prostor, kde se setkávala komunita. Největším překvapením pak bylo neobvyklé rozdělení části pohřební komory do dvou výškových úrovní. Takové řešení je u podobných hrobek doloženo jen vzácně a jeho účel zatím není jasný.
Uvnitř stavby byly objeveny keramické fragmenty, které pocházejí z doby před přibližně 3800 lety. Jejich nález dokládá, že hrobka byla využívána již v raných fázích nuragské civilizace.
Nuragská civilizace
Nuragská civilizace nebo též nuragská kultura se na Sardinii rozvíjela během doby bronzové a rané doby železné. Oficiální kulturní portál Sardinie vymezuje nuragské období přibližně lety 1800 až 238 př. n. l.
Jméno získala podle nuragů, mohutných kamenných věží zpravidla kruhového půdorysu a tvaru komolého kužele, které patří k nejcharakterističtějším památkám Sardinie. Na ostrově se jich dochovalo přes 7000.
Nejznámějším příkladem nuragské architektury je komplex Su Nuraxi v Barumini, který je od roku 1997 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Výzkum komplikují stopy po vykradačích
I když hrobku po dlouhou dobu zakrývala vegetace, nezůstala nedotčená. Jak uvádí italská agentura ANSA, v minulosti ji bohužel částečně narušily nelegální vykopávky.
Archeologové nyní chtějí ve výzkumu pokračovat a zaměřit se i na materiál přemístěný při dřívějších nelegálních zásazích. Další práce by měly pomoci objasnit nejen přesné stáří hrobky, ale také způsob jejího využívání a význam neobvyklého dvouúrovňového členění pohřební komory.
