Článek
V tuzemsku se netopýři sčítají od roku 1969. „Právě v tomto roce byl založen monitoring jejich zimovišť a podzimních úkrytů. Tehdy se začínalo se zhruba dvaceti lokalitami a dnes jich sčítáme přes tisíc,“ uvedl Radek Lučan z Univerzity Karlovy v Praze.
V celé republice bylo před padesáti lety na zimovištích zhruba asi jeden tisíc vrápenců. „Obecně početnost všech druhů netopýrů na konci 70. let klesala. Konkrétně s vrápencem malým to vypadalo, že vymře. Dnes je jich v Česku přes třicet tisíc,“ zdůraznil Lučan.
Konkrétně mikulovská jeskyně Turold, zimoviště netopýrů, je nejdéle sledovanou lokalitou v České republice. Netopýry tady monitorují od roku 1965. „Tehdy tam bylo vrápenců jen pár a dnes je jich tu asi 500. Otepluje se, jsou to prostě teplomilné druhy. Ostatně většina netopýrů má ráda teplo,“ doplnil Lučan.
Oteplování podle něj pozitivně ovlivňuje potravu netopýrů a usnadňuje přežívání netopýrů v zimě. „A i když se říká, že hmyzu ubývá, pro netopýry to nejspíš není limitující, když je jich víc a víc,“ zauvažoval Lučan.
CHKO Pálava slaví padesátku
Chráněná krajinná oblast Pálava slaví padesát let od vyhlášení. Za tu dobu se podle Radka Lučana fauna českých zemí proměnila způsobem, který by v době vyhlášení CHKO Pálava působil až neuvěřitelně.
„Druhy, které byly tehdy vzácné, vymizelé nebo považované za výsostně jižní, se dnes stávají běžnou součástí české krajiny. Kudlanka nábožná, za níž se kdysi jezdilo jen na Pálavu, je dnes k vidění na mnoha místech republiky, včetně Prahy,“ uvedl ve středu na konferenci k výročí CHKO Pálava Lučan. Zmínil také, že do naší přírody se vracejí orli mořští i královští, sokoli, dudci, vlci a další zvířata.
„Tyto návraty a expanze nejsou jen jednoduchým příběhem úspěchu ochrany přírody, odrážejí zároveň současnou změnu klimatu,“ upozornil Lučan na téma, které bylo na konferenci zásadní.
Pálava byla například posledním hnízdištěm skalníka zpěvného. „Byla poslední místem v Česku, kde tento krásně barevný, asi jako kos velký pták žil. Skalník zpěvný žil přitom začátkem 20. století i v Praze. Dnes ho máme nejblíž ve Slovenském krasu, kde žije na velkých skalnatých planinách bez lesa,“ dodal Lučan.
