Hlavní obsah

Mořský predátor z doby dinosaurů. Vědci popsali tvora, který dominoval pobřežním vodám dnešního Mexika

Paleontologové letos popsali dosud neznámý druh pravěkého mořského plaza, který před přibližně 70 miliony lety dominoval teplým pobřežním vodám dnešního Mexika. Nový druh mosasaura, pojmenovaný Prognathodon cipactli, představoval podle vědců vrcholového predátora své doby.

Foto: Pavel Galván / MUDE

Ilustrační obrázek nově popsaného pravěkého mořského ještěra jménem Prognathodon cipactli

Článek

Významný nález pochází ze severovýchodního Mexika, kde vědci zkoumali fosilie z období pozdní křídy. Podařilo se jim identifikovat nový druh obřího mořského plaza, který žil v době, kdy na souši vládli dinosauři.

Cesta k jeho určení ale nebyla jednoduchá. Již v roce 2001 byla ve formaci Méndez ve státě Nuevo León objevena téměř kompletní lebka tohoto tvora. Následná analýza čelisti v roce 2007 jej sice zařadila mezi mosasaury, ale teprve nyní mezinárodní tým paleontologů z Mexika a Velké Británie potvrdil, že jde o dosud nepopsaný a nepojmenovaný druh.

Výsledky výzkumu, které významně rozšiřují poznání o rozmanitosti prehistorických plazů v této oblasti, byly publikovány v odborném časopise Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie.

Krajina, která kdysi bývala mořem

Dnešní severovýchodní Mexiko působí suchým, téměř pouštním dojmem. Před 70 miliony lety však šlo o zcela odlišné prostředí. Oblast tvořily mělké pobřežní vody, bažiny a tropická vegetace sahající až k moři. Právě v těchto mělkých vodách se pohyboval i Prognathodon cipactli.

Sedimenty ukládané na dně tehdejšího oceánu se později vlivem tektonických procesů dostaly na povrch a díky tomu dnes nacházíme fosilie mořských živočichů i na územích vzdálených desítky kilometrů od Mexického zálivu.

Vrcholový predátor křídových moří

Mosasauři byli mořští plazi příbuzní dnešním varanům. Nově popsaný druh dosahoval délky kolem šesti metrů a patřil ke středně velkým, ale mimořádně robustním zástupcům této skupiny.

Stavba těla naznačuje, že šlo o vysoce efektivního lovce. Měl krátkou silnou lebku a mohutné kuželovité zuby schopné vyvinout extrémní tlak. Ty mu umožňovaly nejen pevně uchopit kluzkou kořist, ale i drtit kosti, schránky měkkýšů nebo krunýře korýšů.

Protáhlé tělo zakončené silným ocasem zajišťovalo rychlý pohyb ve vodě, zatímco končetiny se přeměnily v ploutve. Tato kombinace síly, rychlosti a přizpůsobení činila z Prognathodon cipactli dominantního predátora.

Paleontolog Héctor Rivera-Sylva jej pro deník El País popsal jako aktivního lovce, který hrál v ekosystému roli podobnou té, již dnes zastávají kosatky.

Na rozdíl od některých jiných mosasaurů, kteří obývali otevřené oceány, se tento druh pravděpodobně držel blíže k pobřeží. Tam aktivně vyhledával rozmanitou kořist od ryb a korýšů až po jiné mořské plazy, včetně plesiosaurů.

Výběr článků

Načítám