Článek
„Skalní malby z jižního Španělska, kde je zachycená plachta, byly loni datovány do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Což je o jeden až dva tisíce let dříve, než se počítalo dříve. Navíc nové nálezy naznačují, že plachty nebyly ze lnu, ale nejpravděpodobněji ze stromového lýka,“ uvedl archeolog a ředitel Archeoparku pravěku Všestary na Královéhradecku Radomír Tichý.
Výprava pojmenovaná Monoxylon v Egejském moři vypluje 20. června a potrvá čtrnáct dnů. Během té doby dvaadvacetičlenná posádka zdolá minimálně 450 kilometrů.
„Nejdelší úsek mezi ostrovy Lemnos a Kyra Panagia má 97 kilometrů. Pokud bychom měli pouze pádlovat, bylo by to komplikované. Věříme, že nám pomůže plachta a příznivý zadní nebo zadoboční vítr,“ pokračoval Tichý, který je i vedoucím výpravy.
Cestou se novodobí námořníci v pravěkém plavidle budou vyhýbat ostrůvkům patřícím Turecku a také těm, které byly vyhlášeny přírodní rezervací.
„Z minula už máme vyzkoušené, že zvládneme pádlovat jedenáct hodin. Ani to by nám ale tentokrát nemuselo stačit. Takže pokud nebude možné použít plachtu, hrozí nám i plavba v noci,“ upozornil Tichý.
Nebude to ale nejdelší úsek, který kdy zdolali. V roce 2011 urazili asi sto deset kilometrů mezi ostrovy Santorini a Krétou, ale to se střídaly dvě posádky.
Plachta z lipového lýka
Také použití plachty nebude mít premiéru. Ovšem tentokrát bude hrát hlavní roli. Navíc původně měli s sebou plachtu ze lnu, zatímco tentokrát povezou speciálně vyrobenou plachtu ze stromového lýka. Kvůli její výrobě spojili síly s odborníky z Centra tradičních technologií Příbor Muzea Novojičínska. Na výrobu plachty o rozměrech 280 x 190 centimetrů spotřebovali asi šest kilometrů lýkové nitě.
„Vycházíme z nejnovějších archeologických nálezů, které se přiklánějí k tomu, že naši předchůdci nepoužívali len, ale lýko. V našem případě lipové lýko,“ uvedl vedoucí centra Václav Michalička.
Na plachtě pracoval spolu s kolegyní od loňského června, kdy začali sklízet lýko. „Dlouho se pak máčelo. Pak jsme začali vyrábět nit a druhý týden v lednu jsme ji začali stáčet do klubek. A pak už následovalo tkaní,“ doplnil Michalička s tím, že se ukazuje, že v neolitu, tedy v mladší době kamenné, se neužívala technika předení. Ta je známá až z doby bronzové.
„Z rostliny je nejprve nutné získat proužek lýka a ten se postupně kroutí,“ popsal etnolog Michalička. Při výrobě rovněž vycházeli z toho, že tyto archaické plachty se více než plátnu podobaly rohožím. „Je to vlastně takový základ textilní výroby. Přechod od košíkářství k textilnictví,“ dodal.
Až bude plachta dokončena, čeká ji ještě čtyřiadvacetihodinová lázeň v odvaru z žaludu a dubové kůry, aby nepodléhala křehnutí.
Pátá expedice Monoxylon naváže na akce z let 1995, 1998, 2019 a 2023, z nichž tři se konaly v Egejském moři. V pořadí už třetí člun po seschnutí váží 2,2 tuny, má délku 11,5 metru a šířku 120 centimetrů. Na moři se pohybuje rychlostí 5,5 kilometru v hodině, plachta rychlost zvýší asi na sedm kilometrů.
