Článek
Objev českých vědců mění pohled na to, jak fungují rostlinné patogeny v přírodě. To je důležité nejen pro ekologii lesů a městské zeleně, ale i pro ochranu zemědělských plodin. Jejich studii v polovině března publikoval mezinárodní vědecký časopis zabývající se problematikou hub IMA Fungus.
„Pro ochranu rostlin je naprosto zásadní znalost toho, kde a jak houbový patogen přežívá v době, kdy není v kontaktu s hostitelem. Bez ní nemůžeme efektivně bojovat s těmito organismy, protože neznáme rezervoáry, ze kterých infekce opakovaně vychází,“ vysvětluje Miroslav Kolařík, vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub MBÚ AV ČR.
Rod plíška zahrnuje přibližně 150 druhů houbových parazitů, kteří napadají vřesovcovité rostliny. Některé z nich způsobují významné ekonomické ztráty – například druh Exobasidium vexans ročně zaviní až 40procentní pokles globální produkce čaje. Další druhy ničí plantáže borůvek, které jsou na Floridě či v Kanadě významným zdrojem příjmů.
Doposud se předpokládalo, že je život těchto patogenů vázán výhradně na jejich hostitele, a bylo záhadou, kde přečkávají období mimo vegetační sezonu.
Studie odhalila, že některé zmíněné druhy dokážou růst i mimo své přirozené hostitele. Pomocí kultivace a analýzy environmentální DNA vědci identifikovali celkem 12 houbových druhů plíšky, které žijí jako neškodní obyvatelé povrchu listů běžných stromů nebo ve střevech housenek, jež se jimi živí.
„Dlouho jsme si mysleli, že jde o specializované parazity rostlin. Bylo pro nás opravdu překvapivé zjistit, jak hojně se Exobasidium vyskytuje i na místech, kde zcela chybějí jeho přirozené hostitelské rostliny. Naše výsledky jednoznačně ukazují, že některé druhy jsou ekologicky mnohem flexibilnější, což mění náš pohled na způsob života parazitů i jejich roli v přírodě,“ říká první autorka studie a postdoktorandka Mikrobiologického ústavu Tereza Veselská.
Objevili nový druh
Výskyt těchto druhů následně odhalili i na řadě jiných nezvyklých substrátů. Umožnila jim to unikátní česká databáze environmentálních DNA vzorků GlobalFungi.
Výsledky naznačují, že tyto houby nemusejí být závislé pouze na parazitickém způsobu života, ale mohou fungovat i samostatně jako rozkladači organických látek.
Součástí výzkumu je také popis zcela nového druhu nazvaného Exobasidium phylloplanum. Tento druh se podařilo izolovat z listů zdravých stromů a ze střev housenek, které se listím živí. Na rozdíl od svých příbuzných u něj vědci dosud nepozorovali žádnou parazitickou fázi.
„Je možné, že mu zcela chybí, nebo je tak málo zjevná, že dosud unikala pozornosti. Dalším zjištěním bylo i to, že právě tento nově popsaný druh patří podle databáze GlobalFungi mezi nejčastěji zaznamenané linie rodu Exobasidium na světě,“ dodal Miroslav Kolařík.
Mikroskopické snímky hub pořízené během výzkumu českých vědců
