Hlavní obsah

Menší pole mohou snížit četnost hrabošů, vyplývá ze studie českých vědců

Olomouc

Zmenšení rozlohy zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tak mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů, včetně použití jedů určených k hubení hrabošů.

Foto: archiv katedry ekologie a životního prostředí PřF UP

Jak dokážou hraboši kompletně zničit porost vojtěšky, ukazuje snímek z Vojnice na Olomoucku z roku 2019.

Článek

Pozitivní efekt menších polí se projevuje i v širším měřítku celé zemědělské krajiny. Vyplývá to ze studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.

Studie vysvětluje vliv velikosti pole na populaci hrabošů tak, že na velkých polích se nově narození jedinci usazují raději než na malých polích. Z velkých polí méně jedinců migruje jinam, což podporuje rychlé houstnutí populace a vznik hraboší kalamity. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, populace se „ředí“ a nedochází k tak prudkému nárůstu jejich početnosti.

Zmenšování polí může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů. Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů.

„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.

Data z let 2015 až 2021 ve 22 okresech ČR

Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření probíhala dvakrát ročně – na jaře a na podzim.

Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.

Výsledky studie podle Tkadlece zároveň potvrzují známý fakt, že vojtěška je z hlediska agronomického a ekologického velmi vyhledávanou plodinou v zemědělské krajině. „Protože v ní populace hraboše polního dosahují nejvyšších početností, jsou s ní spojeny také vyšší náklady na likvidaci tohoto škůdce,“ dodal ekolog.

Studie vědců byla publikována v mezinárodním vědeckém časopise Pest Management Science.

Související témata:
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu

Výběr článků

Načítám