Kůrovec kvůli oteplování čím dál více ohrožuje finskou tajgu

Lýkožrout smrkový (Ips typographus), druh hmyzu z podčeledi kůrovci, lidově označovaný jednoduše kůrovec, škodí především smrku ztepilému (Picea abies), který patří k nejrozšířenějším stromům ve Finsku. Tento malý hnědý brouk tak ničí celé lesy, z kmenů opadávají kusy kůry a z uschlých větví jehličí a větvičky. Když kůrovec klade vajíčka, ničí vše okolo, kvůli čemuž přerušuje přísun živin a vody do vyšších pater stromu.

„Tento hmyz od roku 2018 způsobil rozsáhlé škody v celé střední a východní Evropě,“ řekl agentuře AFP vědec z finského ústavu přírodních věd Markus Melin.

Riziko, že se tato epidemie rozšíří, je už kvůli oteplování klimatu „velmi vysoké“, dodal. „Musíme se s tím smířit a připravit adaptaci. Věci se mění velmi rychle,“ konstatoval Melin.

Ohroženější jsou obvykle stromy na jihu Finska, ale kvůli loňskému teplému létu kůrovec způsobil významné škody i v oblasti Kainuu, která leží výrazně více na severu.

„Je to velmi známý fenomén: lýkožrout patří k druhům hmyzu, kterému oteplování klimatu prospívá nejvíce,“ poznamenal Melin.

Kůrovec si vybírá stromy, které jsou oslabené horkými léty a nedostatkem vody, zatímco teplejší zimy a půda, která nezamrzá, snižují ochranu stromů proti následkům bouří. Teplejší podnebí také zrychluje a prodlužuje životní cyklus kůrovce.

„Jejich úmrtnost klesá a reprodukce je výrazně vyšší,“ poukázal Melin.

Ze začátku lýkožrout útočí na oslabené stromy, když jeho počet silně vzroste, začíná útočit i na zdravé stromy.

Pokud podle Melina lesníci rychle nezasáhnou odebráním slabších stromů, „je kůrovec, jehož počet je najednou vysoký, schopen ohrozit i zdravé stromy, čímž zvyšuje tempo destrukce“.