Článek
Zarůstání tundry souvisí mimo jiné s měnícími se klimatickými podmínkami. Správa Krkonošského národního parku změny dlouhodobě sleduje a hledá odpověď na otázku, kde jim ponechat volný průběh a kde naopak kvůli ochraně vzácných druhů cíleně zasáhnout.
„Na hřebenech Krkonoš bylo vytipováno pět lokalit, které sledujeme. Jednou z nich je vrcholek Studniční hory, dalšími například Malý Šišák nebo Vysoké kolo,“ uvedl mluvčí parku Radek Drahný.
Změny kvůli vyšším teplotám
Dlouhodobá sledování na těchto místech potvrzují změny spojené se zvyšováním teplot, suchem či úbytkem sněhových srážek či se změnou charakteru a rozložení dešťových srážek. Jedním z projevů těchto změn je expanze konkurenčně silnějších rostlin, jako je borovice kleč, vřes, borůvka a různé traviny.
„Nejde pouze o to, že hřebeny budou vypadat trochu jinak. Zarůstání může znamenat úbytek prostoru pro druhy, které jsou vázané na otevřená stanoviště, z nichž mnohé jsou předmětem ochrany Krkonošského národního parku. S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že v Krkonoších přichází doba borůvková. Možná ne tady na Studniční hoře, ale v nižších polohách se borůvčí stává skutečně dominantní,“ řekl botanik Stanislav Březina ze Správy KRNAP.
Zdůraznil, že ve vážném ohrožení je víc než polovina endemických druhů Krkonoš. „Přitom ještě před pár lety jsme tu měli víc otevřené, holé půdy. Možná to zní zvláštně, ale unikátní je právě ta holá půda. Na tato stanoviště je totiž vázané to nejcennější, a to chladnomilné rostliny a lišejníky,“ řekl Březina.
Doplnil, že konkrétně na Studniční hoře rostou třeba i jestřábníky. V Krkonoších jich je řada druhů, z nichž 15 až 20 je endemických, tedy nerostou nikde jinde. Nejen kvůli jejich záchraně, ale i záchraně dalších rostlin, správa národního parku testuje opatření v konkrétních lokalitách.
V letech 2025 a 2026 probíhala pilotní opatření na šesti místech, zaměřená na ochranu endemického všivce krkonošského pravého. „Odborníci chtějí především potvrdit, zda jednoduchá opatření, jakou je občasná pastva nebo seč, zmírňují negativní vliv klimatické změny na vybrané horské rostliny i v Krkonoších, tak jako se to prokázalo při mnoha výzkumech v zahraničních horách,“ dodal Drahný.
Ochranáři také prořezávají uměle vysázenou kleč na hřebenech hor. Vysazována tu byla od konce 19. století, mimo jiné aby nahradila dříve vykácené porosty a zabránila sesuvům půdy.
