Článek
V pondělí o tom informovala AV ČR v tiskové zprávě.
✂️🧬Za molekulárního kadeřníka je možné s nadsázkou označit bílkovinu Gemin3.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) October 31, 2023
🧬Objevená byla už před téměř čtvrtstoletím a vědělo se o ní, že je velmi důležitá, protože bez ní žádný organismus nepřežije. Nebylo ale zcela jasné, k čemu vlastně slouží. Nyní se vědeckým týmům z… pic.twitter.com/kuwJB0hlox
„Bílkovina nazývaná Gemin3 byla objevena před téměř 25 lety. Vědělo se, že v těle dělá něco velmi důležitého, protože žádný organismus její odstranění nepřežil, ale nevědělo se co,“ řekl vedoucí výzkumu David Staněk z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Upravit dílky, aby zapadly do skládačky
V lidské DNA se nachází zhruba 20 tisíc genů, každý obsahuje návod na výrobu určité bílkoviny. Než se bílkovina vyrobí, jsou informace z DNA přepsány do molekuly RNA. Tato molekula se nazývá pre-mRNA a je přesnou kopií dané informace z DNA.
Nobelistka a spoluautorka „molekulárních nůžek“ převzala v Brně čestný doktorát
Informaci o výrobě proteinu však obsahuje jen asi desetina této molekuly, zbytek je odstraněn v procesu, který se nazývá RNA sestřih. Zajišťují ho molekulární nůžky neboli sestřihový komplex. Ten se skládá ze 150 dílků, které do sebe musí přesně zapadnout, aby proces fungoval správně.
Mezinárodní vědecký tým pod vedením Staňka ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR zjistil, že některé z dílků se musí nejdříve upravit, aby správně do skládačky zapadly. Zároveň popsal bílkovinu, která tyto úpravy dělá. Je součástí většího komplexu, jehož poruchy způsobují odumírání motorických neuronů a svalovou dystrofii.
„Kolega z Mikrobiologického ústavu pomocí matematického modelování zjistil, že malé RNA, které jsou součástí sestřihového komplexu, nevypadají tak, jak je popsáno v učebnicích molekulární biologie a nemohou v této podobě správně fungovat,“ zmínil Staněk.
Jurský park pomalu realitou? Záchrana téměř vyhubených nosorožců pokračuje
„My jsme jeho matematické předpovědi potvrdili experimentálně a prokázali, že Gemin3 funguje jako jakýsi kadeřník, který malé RNA učeše, aby do sestřihového komplexu dobře zapadly. Je úžasné odhalit funkci molekuly, kterou mnoho vědců na celém světě tak dlouho studuje, a nakouknout přírodě hlouběji do kuchyně,“ doplnil.
Výsledky studie nedávno publikoval odborný časopis Nature Communications.
| Ribonukleová kyselina (RNA) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace. V mnoha ohledech je podobná deoxyribonukleové kyselině (DNA). Díky větší reaktivitě ribózy může molekula RNA zaujímat větší množství prostorových uspořádání a zastávat mnohem více funkcí než mnohem stabilnější DNA, kterou využívá buňka hlavně jako úložiště genetické informace. |
Extrakce RNA vyhynulého druhu
S RNA pracují vědci různě. Nedávno se např. objevila zpráva, že genetici působící ve Švédsku úspěšně extrahovali a sekvenovali molekuly RNA ze vzorku vakovlka tasmánského. To je druh, o kterém se předpokládá, že vyhynul v roce 1936. Jednalo se o 130 let starý muzejní exemplář.
Vědci věří, že jde o zásadní přelom, který jim pomůže lépe pochopit geny tohoto vyhynulého živočicha. Je také možné, že jsou na cestě k tomu, že dokonce přivedou tento druh zpět k životu.
Vědci poprvé odebrali RNA vyhynulému druhu.Video: Reuters
Psali jsme o tom již v září, nyní agentura Reuters zprostředkovala video.
Genetici poprvé izolovali RNA z vyhynulého vakovlka. Nevylučují ani jeho znovuzrození
