Článek
„Karlova univerzita po staletí tvoří jeden z pilířů vzdělanosti naší země. Její absolventi byli vždy významnými tvůrci pokroku a prosperity a dodávali jí váhu na středoevropské křižovatce dějin. A proto si vedle emisí k letošnímu 100. výročí vzniku republiky připomínáme 7. dubna také 670. výročí založení této univerzity, bez níž si vznik samostatné a sebevědomé země lze jen stěží představit,“ prohlásil Jaroslav Černý z České mincovny.
Vznikne 200 kusů, cena se vyšplhá přes 39 tisíc
Autorem pamětní mince je medailér a pedagog Petr Horák. Takzvané reverzní (zadní, rubové) straně dominuje postava Karla IV., který drží v ruce zakládací listinu školy s pečetí, averzní (přední, lícová) strana vyobrazuje jeho klečící postavu před svým vzorem – svatým Václavem.
Klečícího císaře pak obklopují náležitosti emitenta mince, kterým je tichomořský ostrov Niue. Je zde i portrét královny Alžběty II., nezávislý ostrovní stát je totiž přidružený k Novému Zélandu, jehož hlavou je britská královna. Dále je na minci její nominální hodnota 80 dolarů a rok emise (vydání).
„Kompozici mince dotvářejí ještě naše heraldická zvířata, orlice a lev, spolu s latinským opisem ANNO DCLXX. AB UNIVERSITATE CAROLINA FUNDATA (670. výročí založení Univerzity Karlovy),“ dodal Černý.
Stříbrná kilogramová mince o průměru 90 milimetrů v provedení standard se bude razit 20. dubna v omezeném nákladu 200 kusů. Již nyní je možné si ji zarezervovat, cena bude 39 450 korun. Majestátní mince bude uložena do luxusní dřevěné etue (pouzdro) s ilustrovaným certifikátem pravosti, jak doplňuje mincovna.
Rozdělení školy na českou a německou v 19. století
Univerzita Karlova je jednou z nejstarších vysokých škol v Evropě. Byla založena 7. dubna 1348 nadační listinou Karla IV. Za vlády Václava IV. a později v době husitství se stala mezinárodně izolovanou, po porážce stavovského povstání byla roku 1622 odevzdána jezuitům.
Ve druhé polovině 19. století rostlo napětí mezi Čechy a Němci, které vyústilo roku 1882 k rozdělení univerzity na českou a německou. Na německé univerzitě působili například významní fyzici Christian Doppler a Albert Einstein, na české později Tomáš Garrigue Masaryk. Za první republiky došlo k rozšíření studia pro ženy, vznikly i nové fakulty.
V době německé okupace byly české vysoké školy v roce 1939 dočasně uzavřeny, majetek Univerzity Karlovy převzali Němci. Po 2. světové válce se majetek vrací do rukou školy, po roce 1948 však dochází k vyloučení čtvrtiny studentů a propouštění mnoha učitelů.
V současnosti na ní studuje přes 49 tisíc studentů. Celkem zde lze studovat na 17 fakultách.
