Článek
Touto pachovou látkou, která je kombinací kyseliny myristové a izopropanu, dává reprodukční samice najevo ostatním, že pouze ona se bude rozmnožovat. Chemický signál ostatní velice dobře cítí a látka jejich hormony ovlivňuje natolik, že se jejich rozmnožování zcela utlumí.
„Poprvé se u savců podařilo prokázat, že jediná pachová látka dokáže zabránit v rozmnožování ostatním samicím ve skupině,“ řekl Jan Okrouhlík z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kde skupinu rypošů chovají. Ten s kolegou Radimem Šumberou spolupracoval na výzkumu s německými vědci.
„Spojili jsme několik výzkumných přístupů. Chemické analýzy pachových látek, experimenty sledující chování zvířat, měření hormonální hladiny i analýzy mozkové aktivity. Klíčovou roli sehrála jediná molekula – isopropyl myristát. Ve vysokých koncentracích se vyskytuje pouze u královen ve vaginálních a análních sekretech a její množství vrcholí v období ovulace,“ popsal vědec.
Ukázalo se, že ostatní samice tuto látku vnímají čichem. „Ten následně aktivuje oblasti mozku spojené se zpracováním pachových podnětů i řízení reprodukce. Látka vyvolává vyhýbavé chování vůči královně a zvyšuje hladinu prolaktinu, hormonu, který tlumí plodnost,“ dodal Okrouhlík.
Vědci v rámci výzkumu také na čas královnu ze skupiny odebrali. „Za normálních okolností mezi samicemi propuknou tvrdé souboje o reprodukční postavení. Když jsme ale skupině bez královny denně látku aplikovali, žádné boje se nekonaly. Všechny samice zůstaly reprodukčně neaktivní, jako by královna byla stále přítomna. Jakmile jsme s tím přestali, propukly agresivní střety a samice začaly pohlavně dospívat,“ uvedl Šumbera.
Vědci ale zatím stále nevědí, jak látka v těle královny vzniká. Neví se ani to, proč královna a reprodukční samec nejsou touto látkou ovlivněni, i když jsou jí stále vystaveni. Na tyto záhady se chtějí vědci zaměřit v budoucnu.
Rypoš lysý žije v podzemí.
