Článek
Z loňských výsledků celosvětového výzkumu Anytime, Anywhere Work vyplývá, že 40 procent firem má zaměstnance, kteří pracují z domova pravidelně. Příležitostně pak zaměstnanci pracují z domova u dalších 44 procent firem. Práce z domova se hojně využívá především v západních a severských státech, ale získala popularitu i v našich končinách.
„Při dnešních technologických možnostech mají všichni přístup k firemnímu systému naprosto odkudkoli. Průměrně si u nás zaměstnanci berou home office jednou týdně, mimopražští kolegové z obchodního oddělení pracují převážně z domova,“ popisuje Daniel Černý praxi ve společnosti Halla.
Problém s bezpečností
S ohledem na vzrůstající oblibu flexibilních pracovněprávních vztahů je doplnění a zpřesnění právní úpravy práce vykonávané mimo pracoviště na místě. Původně navržené znění novely zákoníku práce s sebou nicméně mělo přinést pouze dílčí změny. Velkou komplikací pro zaměstnavatele tak i nadále měla zůstat například oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
S ohledem na vzrůstající oblibu flexibilních pracovněprávních vztahů je doplnění a zpřesnění právní úpravy práce vykonávané mimo pracoviště na místě. Původně navržené znění novely zákoníku práce s sebou nicméně mělo přinést pouze dílčí změny. Velkou komplikací pro zaměstnavatele tak i nadále měla zůstat například oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Zaměstnavatel totiž musí plnit povinnosti týkající se BOZP u všech zaměstnanců, tedy i u těch pracujících z domova. Zaměstnavatel by je měl v rámci školení BOZP poučit o rizicích práce z domu a o opatřeních, která musejí dodržovat, dokonce i včetně povinnosti mít přestávky v práci.
„Bohužel s ohledem na stále nedostatečnou právní úpravu doporučujeme zaměstnavatelům, aby si veškerá práva a povinnosti výslovně sjednali v písemné dohodě o práci z domova nebo případně v pracovní smlouvě. V písemné dohodě mohou být pravidelné prohlídky místa, kde zaměstnanec pracuje, nebo přístup zaměstnavatele na místo, pokud se stane pracovní úraz, což může v řadě případů předejít budoucím sporům,“ vysvětluje ředitelka Komory právní odpovědnosti Alice Kubíčková.
„Bohužel s ohledem na stále nedostatečnou právní úpravu doporučujeme zaměstnavatelům, aby si veškerá práva a povinnosti výslovně sjednali v písemné dohodě o práci z domova nebo případně v pracovní smlouvě. V písemné dohodě mohou být pravidelné prohlídky místa, kde zaměstnanec pracuje, nebo přístup zaměstnavatele na místo, pokud se stane pracovní úraz, což může v řadě případů předejít budoucím sporům,“ vysvětluje ředitelka Komory právní odpovědnosti Alice Kubíčková.
„Jednou z novinek, kterou měla novela zákoníku práce zavést, je povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci náklady, které vynaloží na komunikaci se zaměstnavatelem (internetové připojení, náklady na telefon), nebo dokonce i náklady na elektrickou energii či pořízení a provoz počítače. Obtížně si v praxi lze představit, jak se budou takové náklady prokazovat,” uvádí Jan Bureš z advokátní kanceláře LP Legal.
Právo na setkávání s kolegy
Novela měla dále zavést povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci kontakt s ostatními zaměstnanci na pracovišti.
„Ačkoli chápeme záměr zákonodárce zamezit psychickému strádání a izolaci zaměstnance, který pracuje z domova, ze zkušeností vyplývá, že se jedná o nadbytečné opatření. Navíc mnozí zaměstnavatelé se již řadu let snaží, aby se zaměstnanci v práci i mimo ni pravidelně setkávali a budovali tak přátelský pracovní kolektiv,” dodává Kubíčková.
Společně s Burešem možnost první úpravy takzvané home office vítá, ale domnívá se, že potřebuje komplexní a promyšlenou úpravu, která bude pamatovat na různé vzniklé situace.
