Článek
„Na 11:05:17 SELČ je naplánován z kosmodromu Šríharikota start nosné rakety LVM3 s indickou lunární misí Čandraján-3. Jejími třemi cíli je doprava přistávacího modulu Vikram na povrch Měsíce, vysazení vozítka Pragjan a provádění vědeckých pozorování,“ shrnul na Twitteru před startem specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Chandrayaan-3, India’s third lunar exploration mission takes off from Sriharikota,Andhra Pradesh.
— All India Radio News (@airnewsalerts) July 14, 2023
🚀LVM3 Launch Vehicle Mk III takes the Chandrayaan-3 spacecraft to Geo Transfer Orbit (GTO).
🌝#Chandrayaan3 consists of an indigenous propulsion module, lander module, and a rover… pic.twitter.com/pbhxmZO0Eq
Sonda Čandraján-3, vybudovaná s rozpočtem téměř 75 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč), odstartovala z hlavního indického kosmodromu ve státě Ándhrapradéš podle plánu. K oddělení nákladu od horního raketového stupně mělo dojít 16 minut a 10 sekund po startu na parkovací oběžné dráze, což se rovněž podařilo.
Přistát má 23. srpna
Posléze se má sonda dostat do „smyčky“ směrem k Měsíci. Přistání na lunárním povrchu je pak plánováno kolem 23. srpna.
NASA hodlá v roce 2032 začít těžit suroviny z Měsíce
Podle Indické kosmické agentury (ISRO) navazuje tato mise na projekt Čandraján-2, přičemž hlavním cílem je demonstrovat bezpečné přistání na měsíčním povrchu.
Celá sestava mise má startovní hmotnost 3900 kg, což je podle Václavíka hraniční pro nosnou raketu. „Nese jeden přístroj (spektrometr) pro sledování Země v blízké infračervené oblasti za různých úhlů osvětlení Sluncem. Cílem je vytvořit jakousi galerii pro snadnější identifikaci obyvatelných exoplanet podobných naší Zemi,“ popsal.
Sonda Čandraján 3 byla úspěšně dopravena na parkovací oběžnou dráhu. pic.twitter.com/4HfvigYhKl
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) July 14, 2023
Přistávací modul Vikram je podle Václavíka oproti svému neúspěšnému předchůdci robustnější - nejen po stránce konstrukce, ale také podpůrným přístrojovým vybavením. Na palubě nese vědeckou sadu pro studium vybraných vlastností regolitu.
| Povrch naší přirozené družice tvoří zejména tamní lunární prach (regolit). Měsíc je téměř celý pokryt regolitem, podložní horniny vystupují na povrch jen někde v blízkosti příkrých kráterů či lávových kanálů. Regolit tam začal vznikat před 4,6 miliardy let dopadem meteoritů či působením kosmického záření, které narušilo povrch. |
Vikram je také osazen koutovými odražeči pro velmi přesné měření vzdálenosti Měsíce. Po úspěšném dosednutí do subpolární oblasti Měsíce dojde k vysazení 26kilogramového vozítka Pragjan. I jeho hlavním cílem je zejména technologická demonstrace, přesto se na jeho palubu vešly dva vědecké přístroje (emisní spektrometry) pro analýzu chemického složení regolitu a kamenů v okolí místa přistání, jak dále vysvětlil tuzemský odborník.
Rover i přistávací modul mají plánovanou životnost 14 dní.
Přistání bylo tvrdé. Indická sonda našla ztracený modul, který měl zkoumat Měsíc
Jak připomíná list The Guardian, Indie má silné ambice být vesmírnou velmocí. V roce 2008 vyslala tato asijská země družici Čandraján-1, která kroužila kolem Měsíce, o rok později byla však prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 pak Indie vyslala do kosmu sondu Čandraján-2, modul se ale těsně před přistáním odmlčel.
Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů.
Historicky první „měkké“ přistání na Měsíci v roce 1966 uskutečnil Sovětský svaz s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání americké sondy. První úspěšné přistání člověka na přirozené družici Země v roce 1969 mají na kontě Spojené státy, a to díky posádce Apolla 11.
Motor rakety japonské vesmírné agentury explodoval při testu
