Hlavní obsah

Falešné vzpomínky lze vytvořit - případně i vymýtit

Právo, mem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paměť nebývá vždy spolehlivá. Může obsahovat nejen méně, než co jsme skutečně prožili, ale i mnohem více. Vzpomínky si totiž dokážeme dodatečně vytvářet – a to i ty nepravdivé, falešné, jak podle webu Inverse zjistil nový výzkum.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Považuji za zajímavé, ale také za děsivé, že celou naši totožnost a to, co si myslíme o naší minulosti, zakládáme na něčem, co je tak poddajné a omylné,“ řekla webu psycholožka Aileen Oeberstová z univerzity v německém Hagenu, klíčová autorka studie zkoumající falešné vzpomínky. Studii nyní zveřejnil americký odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Falešné vzpomínky jsou problémem, zejména když se stanou důkazem v soudní při. Proto vědci zkoumají, jak vznikají a jak je lze odhalit a překonat.

Jen měsíc bez alkoholu a zlepší se vám paměť, plodnost a zhubnete

Zdraví

Tým Oberstové „vložil“ falešné vzpomínky do paměti 52 studentů ve věku kolem 23 let. Využil přitom pomoci jejich rodičů. Rodiče mluvili o věcech, které se jejich dětem staly, a přitom vždy zmínili dvě události, které vypadaly věrohodně, ale ve skutečnosti si je vymysleli.

A co na to justice?

Vědci pak požádali pokusné osoby, aby si vzpomněly na každou z těchto událostí, tedy i na ty falešné, a aby uvedly podrobnosti, jako kdo byl přítomen a kdy k nim došlo. Během tří sezení si falešné vzpomínky na vymyšlené události vytvořila při minimální sugesci více než čtvrtina účastníků, zatímco při masivní sugesci si je vytvořilo 56 procent účastníků pokusu.

Oberstová a její kolegové pak proti falešným vzpomínkám zasáhli. K odlišení skutečných vzpomínek od těch falešných použili dvě metody.

Co udělal monotónní rok s vaším mozkem

Zdraví

Předně vyzvali lidi, kteří se na experimentu podíleli, aby si vzpomněli na zdroj – zda tedy danou událost skutečně prožili, nebo zda ji znají jen z rodinného vyprávění.

„Prokurátoři, policie a další by předtím, než zahájí soudní stíhání, mohli vyzkoušet některé z těchto strategií, než uvrhnou potenciálně nevinné lidi do strašných právních nočních můr,“ řekla Elizabeth Loftusová, která se na studii také podílela.

Při vymycování falešných vzpomínek však Oberstová a spol. neuspěli úplně. Jejich výskyt se jim podařilo srazit u pokusných osob na úroveň sezení, kdy byly nepravdivé události zmíněny a probírány poprvé. Teprve rok po pokusu poklesla míra falešné paměti na pět procent.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám