Článek
Na začínající učitele by podle návrhu měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Učitelské vzdělání by si nováčci museli doplnit do tří let. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září.
Novela zmírňuje ustanovení současné normy, podle které mají mít všichni učitelé pedagogické vzdělání. Všeobecně vzdělávací předměty, jako jsou třeba český jazyk, matematika nebo hudební výchova, by na středních školách i druhém stupni základní školy mohli od září učit absolventi jakéhokoli magisterského programu vysoké školy. Pedagogickou kvalifikaci by si museli doplnit do tří let, a to buď v programu celoživotního vzdělávání vysoké školy, nebo studiem pedagogiky.
Postačí odbornost a pětiletá praxe
Na středních školách by po dobu tří let mohli učit i odborníci z praxe s nižším než vysokoškolským vzděláním. Podmínkou by mělo být vzdělání v daném oboru a alespoň pětiletá praxe. Odborný výcvik by mohli vést i absolventi učebních oborů s výučním listem. Středoškoláci s maturitou by navíc mohli mít na starosti praktické vyučování a vysokoškoláci pak rovněž odborné předměty.
Odbory upozornily, že i současná podoba zákona ředitelům umožňuje přechodné zaměstnávání nekvalifikovaných učitelů.
Předloha současně počítá se zavedením takzvaného adaptačního období pro začínající učitele, které předpokládal už kariérní řád, jenž Sněmovna za bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL neschválila. Zkušenější učitelé by podle aktuálního návrhu měli od ledna 2020 dostávat asi tisíc korun měsíčně navíc za podporu nových kolegů.
Náklady této úpravy vyčíslilo ministerstvo při množství 3000 začínajících učitelů na 192,42 milionu korun ročně. Výhled rozpočtu na příští rok s těmito penězi nepočítá, ministerstvo školství by je chtělo získat při vyjednávání o navyšování platů učitelů v rozpočtu. Ministr Robert Plaga i premiér Andrej Babiš (oba ANO) již avizovali, že by chtěli, aby platy učitelů v příštím roce vzrostly o dalších 15 procent. Naposledy se o tuto částku navýšily od letošního ledna.
Možné řešení nedostatku učitelů
Změny mají podle ministerstva řešit nedostatek učitelů ve školách, který se jinak zřejmě bude v důsledku stárnutí učitelských sborů stupňovat. „Z dostupných dat vyplývá, že v současnosti je nadpoloviční většina učitelů starších 45 let, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035,“ uvedl resort v důvodové zprávě návrhu.
I podle předsedkyně Asociace ředitelů základních škol ČR Hany Stýblové by tato změna zákona mohla pomoct řešit současný nedostatek učitelů, kdy navíc velké množství z nich odchází do důchodu, a nových nepřibývá tak rychle.
Pokud se neudělá něco s tím, aby učitelé z pedagogických fakult chodili připravení, a hlavně do škol chodili učit, tak holt budeme muset zaměstnávat nepedagogy.
Na ZŠ chybějí dle Stýblové hlavně učitelé matematiky, fyziky, informatiky či chemie, mezi regiony jsou ale rozdíly. MŠMT počty chybějících kantorů pravidelně nezjišťuje, podle jeho posledního mimořádného průzkumu z roku 2015 byly potíže třeba i s učiteli angličtiny.
Na některých školách proto, jak připomínají školské odbory (ČMOS PS), ředitelé již nyní využívají zákonné možnosti zaměstnat na přechodnou dobu nekvalifikovaného učitele, dokud se jim nepodaří sehnat absolventa pedagogické fakulty.
„My návrh ministerstva v současné době cítíme jako řešení stávající situace a legalizace toho, co někde už na školách v současnosti je,“ konstatovala Stýblová.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová: „Já příliš nejásám, ale na druhou stranu je třeba říct, že to legalizuje současný stav, protože kolikrát jsme v takové tísni, že takového zaměstnance (bez pedagogického vzdělání) přijmout musíme," řekla.
Schejbalová doplnila, že návrh změny nevnímá pozitivně. Kriticky vidí skutečnost, že před několika lety museli školy opustit nepedagogové, kteří měli praxi, zatímco nyní by se školy měly otevřít nepedagogům bez praxe. „Pokud se neudělá něco s tím, aby učitelé z pedagogických fakult chodili připravení, a hlavně do škol chodili učit, tak holt budeme muset zaměstnávat nepedagogy,“ shrnula.
Ohrožení kvality i prestiže?
S návrhem novely nesouhlasí zástupci odborářů, Asociace pedagogických fakult ČR či spolku Pedagogická komora. Podle nich může vpuštění absolventů nepedagogických fakult bez praxe ohrozit prestiž kantorského povolání i zájem o studium učitelství.
Školským odborům zejména vadí změna, která se týká učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základních škol a na středních školách. „Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách,“ stojí ve stanovisku odborářů.
Druhá verze návrhu
První verzi úprav v zákoně představilo ministerstvo loni v květnu. Počítala s tím, že se nepedagogům otevřou pouze odborné předměty či výcvik na středních odborných školách. Plaga později nechal návrh dopracovat, když Unie zaměstnavatelských svazů ČR požadovala, aby se změna týkala i výuky všeobecných předmětů na středních školách i na druhém stupni základních škol.
Návrh přináší i další novinky. Zužuje například rozsah akreditací dalšího vzdělávání pedagogů pouze na programy, ve kterých mohou učitelé získat odbornou kvalifikaci. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly fungovat dále bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která podle něj při současném množství 10 000 programů ročně nemůže zajistit kvalitu. Novela by také mohla navýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřísnit požadavky na odbornou kvalifikaci speciálních pedagogů.
