Hlavní obsah

Čtyřdenní pracovní týden? Zatím nereálné

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S nástupem robotizace a zefektivnění výroby se častěji hovoří o zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Podle analytiků to má opodstatnění, avšak dle mnohých odborníků Česko nesplňuje předpoklady, které je pro zavedení zkráceného pracovního týdne nutné splnit. Odbory by uvítaly alespoň zkrácení pracovní doby, ale všem je jasné, že ani to není jednoduché. Jde také o efektivitu práce.

Foto: Pavel Karban, Právo

Lidská práce je více nahraditelná roboty. Povede to v budoucnu ke zkrácení pracovního týdne?

Článek

Ještě v poválečném Československu měl pracovní týden šest dní. Současná pětidenní doba platí po celém světě, i když počet hodin v jednom dni se různí. Nejčastěji se pracuje 40 hodin týdně, výjimkou je třeba Francie, kde je to pouze 35 hodin.

Pro ČR zatím nereálné

S nástupem čtvrté průmyslové revoluce (Průmysl 4.0) se celý trh digitalizuje a lidská práce je čím dál více nahraditelná roboty. Začínají se tak objevovat hlasy, zda není načase opět zkrátit počet pracovních dní.

„Kratší pracovní týden zní lákavě, ale pro ČR to je hudba budoucnosti. Dané opatření si může dovolit pouze stát se znalostní ekonomikou a výjimečnou efektivitou práce s extrémně vysokou přidanou hodnotou. Robotizace se sice ubírá tímto směrem, ale do stavu snížení počtu pracovních dní máme opravdu ještě hodně daleko,“ sdělil Novinkám Radovan Hauk z poradenské společnosti BDO.

Evropské odbory i ČMKOS se přiklání k trendu zkracování pracovní doby. Tento proces by však měl probíhat celoplošně – ve více zemích.
Josef Středula, předseda ČMKOS

„ČR má jeden z největších fondů pracovní doby a velkou míru přesčasové práce. Z tohoto důvodu by u nás zkrácení pracovní doby o 25 procent nebyl tak velký náraz. Je však nutné situaci posuzovat komplexněji,“ řekl Novinkám předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Je třeba se dle jeho názoru ptát, kdo bude platit odvody za roboty či jak se bude kompenzovat velký výpadek odvodů, z kterého se hradí i veřejné služby.

Všichni nebo nikdo

Zastánci uvádějí jako největší výhodu zlepšení kvality života, menší stres a tím pádem i větší produktivitu práce. Pokud by ale zkrácenou dobu zavedly jenom některé země, pravděpodobně by byly kvůli tomu ve značné nevýhodě. K tomuto kroku by musela přistoupit drtivá většina států jako při zavedení pěti pracovních dní.

Země, které by na čtyřdenní pracovní dobu nepřistoupily, by tím získaly konkurenční výhodu. Zavedení kratšího pracovního týdne je tak nepravděpodobné, i když některé firmy i státy už experimentují s kratším pracovním dnem. Kratší pracovní den by mohl být reálnější, jelikož se nesnižuje počet dní, kdy je třeba nějakou práci odvést.

Kratší pracovní týden by totiž naopak mohl přinést i stresu více, stejně tak při nedostatečné efektivitě práce i větší nutnost přesčasů. Nikde není zatím řečeno, že by bylo práce méně, která by šla stihnout za čtyři dny. Prozatím je to případ od případu, profese od profese. Složitě by se navíc musela řešit platová otázka.

„Evropské odbory i ČMKOS se přiklání k trendu zkracování pracovní doby. Tento proces by však měl probíhat celoplošně – ve více zemích, důvodem je konkurenční (ne)výhoda. Obdobná dohoda byla v šedesátých letech na volných sobotách,“ potvrdil nutnost dohody většiny zemí i Středula.

Marketingový manažer personální agentury Job Leader Czech Michal Havelka doplnil, že pokud bychom byli jediní v regionu s kratším pracovním týdnem, mělo by to pro naši ekonomiku nedozírné následky. „Pravděpodobně si to ještě dlouho dovolit nebudeme moci,“ řekl Novinkám.

MPSV spíše pro kratší pracovní den

Podle náměstka ministryně práce pro řízení sekce zaměstnanosti Jiřího Vaňáska s sebou změny v oblasti trhu práce přinášejí určité hrozby, ale též řadu pozitiv a výzev, na které je třeba reagovat. V souvislosti s digitalizací a nástupem práce 4.0 bude podle něj třeba významněji přehodnotit nastavení podmínek práce a vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

„Naší hlavní snahou v této oblasti je podrobně zmapovat současnou situaci i budoucí trendy na trhu práce a připravit případná opatření, jak na tyto změny reagovat. V této souvislosti jsme zpracovali Studii Iniciativa Práce 4.0 a materiál Akční plán Práce 4.0. Navrhujeme mimo jiné zkrácení pracovní doby v některých životních fázích,“ sdělil Novinkám.

Plně využít pracovní dobu

Důležitým předpokladem je umět využít plnou pracovní dobu, míní personalista Havelka. Průzkumy podle něj ukazují, že zaměstnanci mají tendenci si pracovní úkoly z hlediska času prodlužovat. Je prý vzácnost vidět pravý opak, a to vykonávat úkoly v co možná nejkratších časových intervalech a v odpovídající kvalitě.

„Pokud lidé dokáží plně věnovat čas strávený v práci skutečně pracovním záležitostem, přičemž využijí dobře nástrojů určených pro lepší výkony, tak je možné diskutovat o kratším pracovním týdnu,“ uzavřel Havelka.

Aktuální týden, jelikož v pondělí je státní svátek (stylově Svátek práce), ale patří k těm, kdy si může nemálo zaměstnanců čtyřdenní pracovní týden „vyzkoušet“.

Reklama

Související články

Poradna: Práce přesčas a zkrácený úvazek

Někdy se stane, že je třeba zůstat v práci déle nebo jít do práce i mimo běžné pracovní dny, tedy pracovat přesčas. Jak je to ale se zaměstnanci majícími...

Výběr článků

Načítám