Článek
Rostlina Colobanthus quitensis již dlouho přitahuje vědecký zájem, protože dokáže přežít mrazivé teploty, nedostatek vody a vysokou úroveň ultrafialového záření v Antarktidě, jednom z nejchladnějších a nejsušších prostředí planety.
Studie, publikovaná v časopise Genome Biology and Evolution, shromáždila všech 40 chromozomálních struktur, které tvoří genom rostliny, v rámci projektu známého jako Polarix.
V návaznosti na to vědci začínají zkoumat, jak tato rostlina dokáže přežít v tak extrémním prostředí, což by mělo pomoci při snaze o adaptaci zemědělských plodin na stále extrémnější podmínky.
Rekordní vedra a dlouhotrvající sucha jsou stále častější ve velké části světa, kde na to dříve nebyli zvyklí. Proto se hledají způsoby, jak adaptovat zemědělské plodiny na měnící se klima.
„Je to rostlina, která se přizpůsobila extrémním podmínkám chladu, teploty, slanosti a ultrafialového záření a která nám v budoucnu může pomoci se zemědělstvím,“ řekl hlavní autor studie Eduardo Castro.
Identifikace jednotlivých genů je snazší, jakmile je genom zmapován, ale stále to může nějakou dobu trvat. Castro uvedl, že i po zmapování by vědci mohli potřebovat pět až deset let na vývoj pro konečné komerční využití.
