Čeští vědci jako první popsali zvláštní zimní blesky

Na neobvyklé zimní blesky v okolí větrných parků upozornili již v letech 2018–2019 amatérští pozorovatelé ze sdružení Czech Thunderstorm Research Association (Lovci bouřek).

Vědci následně vyhodnotili čtyři roky měření z let 2021–2024 a tato data doplnili záznamy z globální pozemní sítě pro detekci blesků ENTLN (Earth Networks Total Lightning Network), radarovými snímky Českého hydrometeorologického ústavu a měřeními elektrického pole.

Identifikovali tak opakující se jev, který označili jako SWAL – Seasonal Wind Turbine-Associated Lightning neboli sezonní blesky spojené s větrnými elektrárnami. Podle autorů jde o první systematický popis tohoto typu blesků ve vědecké literatuře.

SWAL blesky mají několik společných charakteristik. Vznikají téměř výhradně v bezprostřední blízkosti větrných elektráren, mají zápornou polaritu a objevují se při zimních situacích s teplotami těsně nad bodem mrazu během přechodu oblaků se silným záporným elektrickým nábojem.

„Vznik blesků je i přes téměř tři století výzkumu stále jednou z nevyřešených otázek atmosférické fyziky. Nově popsaný jev nabízí unikátní ‚přírodní laboratoř‘, kde můžeme blesky zkoumat. Studium těchto hraničních podmínek může pomoci pochopit mechanismus vzniku blesků obecně, nejen u větrných elektráren,“ uvedl hlavní autor studie Martin Kákona z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Podle spoluautora Ondřeje Ploce šlo původně o základní výzkum, který ale díky objevům může mít nečekaně praktické důsledky. Dřívější výzkumy totiž prokázaly, že během přibližně dvacetileté životnosti větrné turbíny dochází v průměru ke dvěma až třem poškozením způsobeným zásahem blesku.

Lepší porozumění tomuto jevu by mělo pomoci zpřesnit hodnocení rizik zásahu bleskem a přispět k vývoji účinnější ochrany větrných elektráren.

Výsledky výzkumu českých vědců byly publikovány v časopise Atmospheric Research. Jev bylo možné systematicky analyzovat od roku 2021 teprve díky dostupnosti dat z celosvětové dobrovolnické detekční sítě pro sledování blesků a bouřek v reálném čase Blitzortung. Data pro výzkum kromě jiného poskytl Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vědci z ústavu zároveň prováděli analýzu meteorologických podmínek, při kterých vznikaly elektrické výboje.

„Analyzovali jsme charakter oblačnosti, vertikální rozsah a teplotu. Dále jsme určovali typ hydrometeorů v různých částech oblaku,“ upřesnil Zbyněk Sokol z Ústavu fyziky atmosféry, zabývající se modelováním elektrického pole v oblačnosti.