Článek
Pro českou vědu a průmysl znamená let jedinečnou výzvu. Vojenský pilot Svoboda bude totiž při pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) plnit i vědecké úkoly, což výzkumníkům dává šanci přesunout jejich bádání do kosmických podmínek. Celkem by si mohl vzít z ČR až sedm projektů. Finalisté budou vybráni spolu s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA).
Výsledkem výzkumu na ISS může být vznik nových technologií a postupů, které výrazně posunou dál český průmysl. Let Svobody do vesmíru vyjde Česko na 1,35 miliardy korun. „Vyplatí se to. Z výsledků jiných misí víme, že každá investovaná koruna vydělá následně zhruba dalších sedm korun,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Například projekt ZOE, jenž se bude zabývat embryonálním vývojem v podmínkách vesmíru, poskytne na Zemi data k léčbě neplodnosti, která v Česku trápí zhruba každý desátý pár. Výzkum odolnosti mikrořas v rámci projektu CryoAlgae (pracuje se s mikrořasami žijícími na Zemi v extrémních podmínkách) nebo projekt PUMR-B, který zkoumá vývoj jarního ječmene a jeho adaptaci na suché a horké prostředí, mohou pomoci se šlechtěním odolnějších odrůd zemědělských plodin. Jejich pěstování je s ohledem na klimatické změny stále náročnější.
Součásti přípravy na pobyt ve vesmíru je i u Aleše Svobody práce v laboratoři.
O let do vesmíru se ucházelo přibližně sedmdesát projektů. „Pro Česko je to velmi dobrý výsledek,“ řekl Novinkám Svoboda, protože v třikrát lidnatějším Polsku jich dali dohromady zhruba šedesát. Velmi jej zaujal projekt spojený s výzkumem léčby rakoviny od brněnského Masarykova onkologického ústavu, který se zaměřuje na reakce lidského imunitního systému.
Let do vesmíru v chytrém triku z Brna?
Svoboda možná poputuje do vesmíru v chytrém triku ISS T-shirt z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Jsou v něm zabudovány senzory, které monitorují stres astronauta v reálném čase. Technologii lze využít k ochraně astronautů. „Vstup do oblasti kosmického výzkumu je pro nás mimořádnou příležitostí,“ řekl Novinkám děkan fakulty Jan Cacek.
Výcvik pod vodou, Aleš Svoboda uprostřed
Odbornou porotu podle koordinátora projektu Česká cesta do vesmíru Václava Kobery nejvíce zaujal výzkumný záměr CZPAD. Jde o dozimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů monitorováním toho, nakolik jsou vystaveni ionizujícímu záření. Informace mohou být klíčové i v rámci plánování letu lidské posádky na Mars.
Výčet v mnoha ohledech jedinečných projektů, jejichž význam překračuje hranice ČR, tím rozhodně nekončí. Například v rámci záměru CONREX by se na ISS mohly testovat magnetické nano a mikroroboty. Nebo projekt METRO, který se zabývá dlouhodobým provozem vesmírných fotobioreaktorů, tedy systémů pro pěstování řas a mechů v umělých podmínkách.
