Článek
„Zkoumáme hlístice-měchovce, kteří osídlují sliznici střeva, sají krev a pacientovi způsobují chudokrevnost. U dětí může jít dokonce o mentální a vývojovou retardaci,“ řekla Novinkám Barbora Pafčo z brněnského pracoviště Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
S roupy, které se objevují v Česku u dětí, nelze hlístice srovnávat. Roupy jsou o nepohodě, hlístice jsou mnohem nebezpečnější.
Stačí jen chodit bos po polích
Zásadním problémem je to, že se hlístice dostávají do lidského těla jen při kontaktu s kontaminovanou půdou. Přenos je jednoduchý – mnozí venkované pracují na polích bosí, přičemž zemědělství je přímým zdrojem obživy pro 65 % obyvatel Laosu.
Zjednodušeně řečeno se larva dostane z kontaminované půdy přes kůži do krevního řečiště člověka, doputuje do trávicího traktu, který postupně osídlí. Řešením jsou léky – antiparazitika.
Pro Laos jsou hlístice tak velkým problémem, že se v některých oblastech podávají léčiva proti nim doslova hromadně. Jde však o boj s větrnými mlýny, protože se neodstraňuje příčina.
Vědci hledají kontaminovanou půdu
„To by se mělo změnit. Vytvořili jsme protokol, tedy postup, jak analyzovat půdu a určit při laboratorních testech, jestli je kontaminovaná hlísticemi. Těmto kontaminovaným místům se lze pak vyhnout, nebo je nechat ošetřit. Tím lze zabránit šíření těchto parazitů,“ vysvětlila Pafčo. V Laosu analyzovala vzorky stolice desítek lidí; více než polovina byla nemocných.
Školení v Laosu, při němž se snaží vědci naučit tamní kolegy hledat parazity kontaminovanou půdu.
Akademie věd ČR hledá řešení pro boj s hlísticemi v rámci francouzského projektu SOLAO (Soil Health Assessment in Laos), který se koná s finanční podporou francouzského velvyslanectví. Nejde jen o doporučení postupu, jak půdu detailně analyzovat, vědci přímo školí studenty Laoského institutu tropického a veřejného zdraví (Lao TPHI) a zaměstnance Národní laboratoře pro analýzu půdy pro náročnou mikroskopickou analýzu vzorků.
Zatímco první část školení probíhala na Univerzitě zdravotních věd ve Vientiane a využívala dříve odebrané vzorky půdy, druhá fáze se v letošním roce uskuteční v Nakai v Mezinárodním centru pro environmentální výzkum (CIREN).