Češi vyvážejí do světa revoluční radary na počasí

„Všechny radarové firmy na světě jsou staří mastodonti z USA, Německa nebo z Finska s minimálními inovacemi,“ řekl Novinkám Michal Najman, majitel společnosti Meteopress.

Jak se k vývoji radarů dostali? Firma před lety začala pro klienty pojišťoven připravovat varovnou zprávu, že do oblasti, kde bydlí, přijde nebezpečné počasí. Nebyla ale k dispozici kvalitní data a radar byl finančně nedostupný.

„Tak jsme se napojili na lodní radar. Z něj jsme začali brát data, učili se s ním pracovat. Pak jsme vyrobili vlastní antény a v roce 2019 jsem do firmy získal zásadní posilu, technického ředitele Jana Hracha, který je čistokrevný hacker z laboratoře Brmlab,“ uvedl Najman.

Nejprve měl vylepšovat stávající radar, což ho po půl roce přestalo bavit. „Řekl mi, že má nápad na nový výrobek, kde použije počítač a softwarově definované rádio,“ popsal šéf Meteopressu.

Funguje to tak, že počítač vygeneruje signál a v rádiu se z jedniček a nul stane slabá radarová vlna. K tomu potřebovali zesilovač, přičemž zvolili zvláštní typ, v němž se nic nepohybuje a signál zesiluje speciální tranzistor. „Byli jsme první, kdo postavil takový plně funkční solid state meteorologický radar. V ten moment jsme měli něco, co převrátilo trh naruby,“ popsal Najman.

Pak zaplatil inzerát v odborném časopise, který se dostává na stůl desítkám tisíc ředitelů meteorologických ústavů po světě. V něm popsal, jak radar funguje.

„K mému překvapení se za pár týdnů ozval ředitel radarů Australského meteorologického ústavu Bryan Hodge. Napsal, že v inzerátu popisujeme produkt, který se už patnáct let snaží vysvětlit trhu. A všichni mu říkají, že to nejde,“ popsal Najman.

Meteopress pak prošel výběrovým řízením Hodgeova ústavu, které vyhrál. V červenci 2022, čtyři měsíce po objednávce, instaloval radar na letišti v Brisbane.

Firma o čtyřiceti pěti zaměstnancích, která má vývojové centrum v Praze a radary montuje v Ústí nad Labem, pak vyhrála tendry v Ghaně nebo v Brazílii a teď se účastní patnácti soutěží na dodávku dalších třiceti až čtyřiceti radarů. Jeden dokáže vyrobit za týden, kapacita je padesát radarů ročně.

„Kdybychom jich prodali za rok dvacet, staneme se největší meteorologickou radarovou firmou na světě,“ prohlásil Najman.

V čem se český radar od ostatních liší? Jednak jde o zmíněný zesilovač. Konkurence podle Najmana používá magnetrony a klystrony, složitá zařízení, kde se vlna generuje tím, že se elektřinou rozrezonuje železný kus zařízení.

„Jenže to zařízení velice opotřebovává a magnetron je potřeba jednou za tři roky vyměnit, klystron za pět let. Náš zesilovač možná za deset, patnáct let,“ vysvětlil.

Radar rovněž generuje signály pomocí softwaru a podobně jsou řízeny veškeré komponenty.

„Lze s nimi komunikovat na dálku. Když jsme měli v Austrálii drobný problém s chladičem, detekovali jsme jej předtím, než se projevil v provozu. Kolegové podtaktovali procesor, aby nepotřeboval tolik chladit, a technik chladič na místě během deseti minut vyměnil,“ popsal Najman.

Výhodou také je, že zpracování dat je umístěno na zádech antény. „Konkurenti vedou radarové vlny dolů do serverovny, kde je zpracovávají,“ vysvětlil. K tomu jsou ale potřeba komponenty za statisíce eur. Vlnovody vedoucí po věži nahoru a dolů mohou být navíc dlouhé až padesát metrů a cestou se tak poztrácí spousta signálu.

„Tím, že signál zpracováváme přímo na anténě, získáme tři až čtyři decibely, což je ekvivalent dvojnásobně silného radaru,“ doplnil Najman. Další výhodou je to, že radar má nízkou spotřebu elektřiny.

„To nebyl účel, zjistili jsme to až následně. Spotřeba radaru je pouze 500 wattů. K napájení stačí dvanáct fotovoltaických panelů a baterie. S tím jej dokážeme nepřetržitě provozovat kdekoliv na světě,“ dodal.

Najman se zprvu spálil při stanovení ceny radaru – paradoxně byl moc levný. „Když jsem použil náklady a ziskovou přirážku, tak jsem na trhu neuspěl, protože zákazníci považovali cenu za příliš nízkou a produktu nevěřili,“ popsal muž, jemuž okolí přezdívá zrzavý Elon Musk.

„Musel jsem tedy stanovit cenu metodou očekávání trhu. Ten očekával, že radar stojí asi milion dolarů. Tak jsem se této ceně zespodu přiblížil,“ dodal.

A co dál? Firma se s pomocí umělé inteligence soustředí na takzvaný nowcasting, přesné předpovědi počasí na dvě až pět hodin dopředu, a plánuje také dronové měření atmosféry.