Hlavní obsah

Barokní jeskyně z Kroměříže se představují ve 3D. Nechybí ametysty ani fontána

Olomouc

Barokní umělé jeskyně, takzvané grotty, Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UPOL.

Vytvoření 3D modelů barokních umělých jeskyní bylo náročnéVideo: UPOL

Článek

Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století, včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Samotné grotty v Kroměříži jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování. Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

Olomoucké arcibiskupství proto v rámci spolupráce s UP oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s vedoucí oddělení památkové péče arcibiskupství Alenou Tobolkovou i s Janou Zapletalovou.

Výsledné modely vycházejí ze současného stavu dochování jeskyní, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky.

Foto: Vojtěch Kmenta

Tvorba modelů umělých barokních jeskyní si vyžádala i množství titěrné ruční práce.

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké.

„Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena,“ popsal Brus.

Už při návrhu finální realizace bylo podle něj nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu a přitom zachovat charakter původního prostoru byla výzva.

Foto: Markéta Ondrušková

Detail 3D modelu Apollonovy grotty

„Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ zdůraznil Brus.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes čtyřicet. Větší Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

Oheň, ametysty a fontána

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty.

Výběr článků

Načítám