Archeologové odkryli v místě budoucí dálnice poblíž Olomouce pohřebiště z doby bronzové

„Výzkum se chýlí ke konci. Celkem jsme odkryli zhruba 130 hrobů nitranské kultury z období 2000 až 1800 let před naším letopočtem,“ řekla minulý týden ve čtvrtek Novinkám Vendula Vránová z Archeologického centra Olomouc.

Největší pohřebiště této kultury z počátku doby bronzové jsou podle ní na jihozápadním Slovensku a východní Moravě. „Na západ od řeky Moravy jsou ta pohřebiště jen malá. Obvykle se jedná pouze o pár jednotek hrobů,“ uvedla archeoložka.

Zesnulí byli podle ní do hrobů pohřbíváni v poloze podle pohlaví. „Muže pohřbívali na pravém boku, ženy na levém boku ve skrčené poloze. Všichni pak koukali na jih,“ podotkla Vránová.

V hrobech našli odborníci kromě kosterních pozůstatků i množství předmětů. Například malé spirálové měděné šperky nebo ozdoby oděvů, kostěné korálky, které byly součástí oděvů, ale i kostěná šídla či ozdoby z kančích klů.

„Dost častými nálezy byly i pazourkové šipky do šípů luků. Lidé nitranské kultury dávali do hrobů také milodary v podobě velkých hovězích žeber, což dokládají i naše nálezy,“ konstatovala archeoložka.

Vědci při výzkumu pohřebiště nitranské kultury narazili mimo jiné i na doklad pravěké chirurgie. „Na jedné z lebek je patrný terapeutický zákrok, který se nazývá trepanace. Jde o záměrné otevření dutiny lebeční,“ sdělil Novinkám archeolog a antropolog Lukáš Šín.

Zákrok byl podle něj za využití primitivních nástrojů používán pravděpodobně hlavně při zlomeninách lebečních kostí k uvolnění tlaku a čištění rány.

„U našeho jedince je však trepanační otvor jen drobounký. Zákrok v tomto případě tak byl zřejmě proveden preventivně. Mohlo jít třeba o osobu, která trpěla nějakou duševní chorobou či ji trápila bolest hlavy,“ uvedl Šín.

V lokalitě objevili archeologové i deset hrobů z předchozí kultury se šňůrovou keramikou, tedy ze závěru pozdní doby kamenné.

„Je to určitě zajímavé. Ty hroby se vzájemně neporušují. Uvažujeme, že starší musely být na povrchu nějak označeny, patrně mohylami, a ta následná kultura věděla, že to je nějaké kultovní místo a začala zde pohřbívat také,“ poznamenala Vránová.

Již dříve archeologové objevili v trase budoucí dálnice nad Olomoucí zhruba dvě desítky hrobů, z nichž nejstarší pocházely z pozdní doby kamenné a nejmladší z období Velké Moravy. Ve dvou z nich byla dřevěná komora s kamennými nástroji, sekerami i keramickými nádobami. Našly se i bronzové části opasků či náramek patřící Keltům.

Vše přitom naznačuje to, že nynější výzkum odhalil pravěká pohřebiště jen zčásti. Průzkum se totiž týká jen trasy budoucí dálnice. I pohřebiště z naposledy zkoumané lokality však pokračuje na přilehlé pole. „Ukázal nám to geofyzikální průzkum, který jsme nechali udělat,“ doplnila Vránová.

Stavba přibližně tříkilometrového úseku dálnice D35 začala letos v únoru a stát bude zhruba miliardu korun. Jeho stavbou, která má trvat 26 měsíců, bude dokončen západní obchvat Olomouce. Zároveň vznikne nepřerušený tah D35 mezi Mohelnicí a Lipníkem nad Bečvou.