Hlavní obsah

Archeologové objevili v Olomouci barokní minové a naslouchací chodby

Olomouc

Systém naslouchacích a minových chodeb vedených pod Smetanovými sady objevili v minulých dnech archeologové při záchranném archeologickém výzkumu na zahradě jedné z vil na Vídeňské ulici v Olomouci. Výzkum, který probíhal od ledna do března, vyvolala demolice stávající garáže u vily, která byla postavena v roce 1929 podle návrhu architekta Jacquese Groaga, žáka Adolfa Loose.

Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci

Záchranný archeologický výzkum probíhal u jedné z vil na Vídeňské ulici v Olomouci.

Článek

Po demolici garáže má následovat výstavba nové budovy v zadní části pozemku.

„Zkoumaný prostor se z velké části nachází v místě někdejší lunety (půlkruhová plocha stěny – pozn. red.) č. 39 – předsunutého fortifikačního prvku chránícího hlavní hradby barokní bastionové pevnosti. Tato luneta se nacházela mezi bastionem číslo 7 a ravelinem číslo 29,“ informovala mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Sandra Kolářová.

Ravelin byla samostatná pevnůstka v hradebním příkopu, která tvořila takzvanou střední obrannou linii pevnosti. Fortifikační objekty byly rozebrány po zrušení olomoucké pevnosti na konci 19. století. Zmíněné chodby obecně sloužily k odposlouchávání nepřítele a k uložení náloží. Olomoucká bastionová pevnost patřila k nejdůležitějším v rakouském mocnářství.

„Archeologický výzkum prokázal, že pod současným terénem se místy dochovala zdiva konstrukce lunety, byť částečně narušená nebo zcela zničená pozdějšími zásahy souvisejícími s výstavbou vily,“ konstatovala mluvčí.

Kromě reliktů lunety byly zjištěny a zdokumentovány také minové a naslouchací chodby, budované v 18. století podle jednotného schématu v předpolí jihozápadní části bastionového opevnění Olomouce.

Foto: NPÚ, ÚOP v Olomouci

Objevená krytá chodba přerušená v minulosti výstavbou garáže.

„Jednalo se o součást obranného podzemního systému pevnosti. Identifikována byla hlavní krytá chodba a na ni navazující systém naslouchacích a minových chodeb s větvenou strukturou, vedených pod povrchem dnešních Smetanových sadů,“ uvedla Kolářová.

V dochovaných úsecích pod Smetanovými sady bylo rovněž zaznamenáno několik výlezů na povrch, které byly pravděpodobně zřízeny v letech 1944 až 1945 v souvislosti s využitím podzemních prostor jako protileteckého krytu.

„Dále byly zjištěny dvě vzájemně propojené chodby pod vnitřním prostorem lunety, které však nebyly napojeny na výše popsaný systém,“ poznamenala mluvčí. Na zkoumaném pozemku byl podle ní již v minulosti průběh kryté chodby narušen výstavbou garáže, zatímco chodby v prostoru vnitřku lunety byly poškozeny při výstavbě samotné vily.

„Dochovaná torza byla po ukončení záchranného výzkumu v rozsahu plánované přístavby rozebrána. Mimo prostor dotčený stavbou však pokračují zachované a průchozí úseky tohoto podzemního systému,“ dodala Kolářová.

Výběr článků

Načítám