Článek
„Společnost uvedla, že její analýza genomu dronteho se nachází v závěrečné fázi a genom je nyní zmapován z 95 procent,“ informovala agentura Reuters s tím, že firma rovněž oznámila, že pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence identifikovala genetické změny, které mohou být zodpovědné za charakteristické rysy dronteho lebky a obličeje.
Společnost však neuvedla, kdy by se mohl první dronte vylíhnout.
Firma chce oživit několik století vyhynutého ptáka pomocí genetického editingu. Na základě informací získaných při studiu genomu dronteho mauricijského by pak upravila DNA holuba nikobarského, který patří k nejbližším druhům vyhynulého ptáka. Firma postupovala podobně ve snaze oživit dávno vyhynulý druh pravlků obrovských. Podle některých vědců však tři štěňata narozená při pokusu byla jen geneticky modifikovanými vlky obecnými.
Poslední exemplář blbouna nejapného byl spatřen v roce 1662. Nelétavý pták obýval ostrov Mauricius. Druhu se stalo osudným trvalé osídlení ostrova člověkem v 16. a 17. století.
„Dronte mauricijský je nejznámějším případem vyhynutí, které způsobil člověk. Zmizel několik dekád po příchodu lidí na Mauricius, a to především kvůli zavlečení invazivních druhů,“ řekl agentuře Reuters šéf firmy Ben Lamm. Ten také tvrdí, že firma spolupracuje s úřady na Mauriciu ohledně možného návratu druhu na ostrov.
„Připravit Mauricius na návrat dronteho znamená také odstranit invazní predátory a obnovit jeho přirozené prostředí, což pomůže i původním druhům, které tam žijí dnes,“ řekl mimo jiné generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm.
