Článek
Lenka Kořínková se narodila 2. března 1956 v Opravě. Od devíti let se učila hrát na klavír, později absolvovala hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře. V Praze také začala její umělecká kariéra. V letech 1973 - 1975 působila v pražském Semaforu, kde hrála v představení Zuzana v lázni.
Její dívčí půvab a také komediální talent způsobil, že byla od počátku své profesionální kariéry často obsazována ve filmu a v televizi především do komediálních rolí. Debutovala v roce 1972 ve filmu režiséra Václava Matějky Návraty (1972) a během dalších deseti let natočila těch filmů takřka třicet. K těm nejúspěšnějším patřily snímky jako Holky z porcelánu (1974), Léto s kovbojem (1976), Radost až do rána (1978), Deváté srdce (1978), Brácha za všechny peníze (1978), Žena pro tři muže (1979) nebo Buldoci a třešně (1981)).
Vedle toho si zahrála v celé řadě televizních pohádek a komedií, výrazné role měla rovněž v seriálech jako Muž na radnici (1976), Zkoušky z dospělosti (1979), Plechová kavalerie (1979) nebo Arabela (1979).
Ve své době šla Lenka Kořínková z role do role a vedle toho se začala prezentovat i jako zpěvačka. Kuriózní epizodou bylo období u experimentální skupiny Trio-Yo-Yo s Luborem Šonkou a Janem Střížovským, naproti tomu v zájezdovém programu interpretovala za doprovodu klasické kytary Milana Tesaře evergreeny stejně jako folklór. Od svého vystoupení na festivalu Intertalent 1977 začala zpívat se skupinou Petra Hanniga, poté se skupinou Gess.
K jejím hitům patřily písně jako Vždyť i ta láska je zákonitá, Poslouchej se mnou Větrník, což byl duet se zpívajícím bubeníkem Vítězslavem Vávrou, Podzimní déšť nebo další duet Na Lipně. Ten natočila spolu s Jiřím Hrzánem a písnička, která zazněla v premiéře na festivalu Děčínská kotva 1978, získala stříbrnou trofej.
Začátkem 80. let minulého století Lenka Kořínková emigrovala do Austrálie. Z té doby ostatně pochází i její CD nazvané DEMO, na které nahrála v báječné formě světové evergreeny i skladby napsané přímo pro ni.
Po návratu do Česka to vypadalo, že se vrátí ke své profesi herečky, ale nakonec jí větší publicitu přinesly její knihy o dietě a zdravé výživě. Přesto natočila pár filmů, kde podala velice dobré výkony, byl to například snímek Corpus delicti (1992). Objevila se i v dalších pokračováních "básníků" - Konec básníků v Čechách (1993) a Jak básníci neztrácejí naději (2003). To už byla Lenka Holas Kořínková.
Ještě v první polovině 90. let točila v televizi, což dokládají seriály Uctivá poklona, pane Kohn (1992), Hříchy Pátera Knoxe (1992) nebo Když se slunci nedaří (1995). Hrála i ve třídílném filmu Genius of Mozart (2004), který v Česku a Rakousku natočila televize BBC, ale tím výčet jejích rolí pomalu končí. Zato se zpívající herečka a spisovatelka objevila v "kuchařské" reality show VIP Prostřeno, přičemž bulváru neuniklo ani jejích několik trapasů.
Prozatím poslední hereckou příležitost dostala Lenka Kořínková v televizním snímku Stopy života - Až navěky (2014).

Lenka Kořínková v době svých uměleckých začátků.

Karel Smyczek a Lenka Kořínková ve filmu Holky z porcelánu.