Hlavní obsah

Zlínský kraj ocenil mistry tradiční rukodělné výroby

Novinky, Vlastimil Langer, PhDr.

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje za dokonalé ovládání postupu a technologie tradičního řemesla a za předávání těchto zkušeností budoucím generacím udělil v úterý 10. října ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti třem osobnostem regionu hejtman Jiří Čunek.

Foto: Zlínský kraj

Zleva: Jiří Čunek, Jiří Hýža, Petr Mužík, Zuzana Hartlová a náměstek hejtmana Jiří Sukop.

Článek

„Ocenění získali Zuzana Hartlová za práci s hlínou – tradiční tupeské fajáns, Jiří Hýža za výrobu krojové obuvi a Petr Mužík za práci s perletí a výrobu oděvních doplňků z perleti. Titul byl v letošním roce udělen pošesté,“ informovala ve středu krajská tisková mluvčí Renata Janečková.

Nositelé titulu dostali odměnu deset tisíc korun a zároveň mají právo zdarma užívat na oceněných výrobcích a propagačních materiálech označení - ochrannou známku administrovanou Slováckým muzeem v Uherském Hradišti. „Slovácké muzeum v Uherském Hradišti rovněž zakoupí od nositelů titulu ‚Mistr‘ výrobky v celkové hodnotě 50 tisíc korun,“ dodala tisková mluvčí.

Poděkování Zlínského kraje patřilo i dalším nominovaným, Petrovi a Zlatuši Hejdovým – výroba krojové obuvi a opasků, Marii Hrňové – vyšívání krojových součástek a pletení valašských ponožek, Pavu Kolajovi – práce s hlínou – kamenina, hrnčina, majolika, Danuši Trtíkové – háčkované kytičky a Janu Vysloužilovi – řezbářství.

Zuzana Hartlová jako jedna z mála keramiků se zabývá výrobou tradiční majoliky, užitkové a dekorační keramiky. Od počátku respektovala znalost technologie přípravy kvalitní hlíny, bílé polevy i dalších ustálených barev vysokého žáru. Zásadní posun pro ni znamenalo studium ve Škole uměleckých řemesel v Praze a v SUPŠ v Uherském Hradišti. Dlouhá léta působila v Družstvu umělecké výroby Lidová tvorba v Tupesích, kde předávala cenné zkušenosti a znalosti desítkám točířů a maléreček, kteří dnes pracují v samostatných dílnách. Svou vlastní dílnu založila v roce 1998.

Jiří Hýža vystudoval SOU obuvnické a SPŠ kožařskou. Výrobě obuvi a galanterního zboží a oboru se věnuje po celý profesní život. Zásadním způsobem jej ovlivnil otec Svatopluk Hýža, který od roku 1991 vlastnil a provozoval firmu SH – Svatopluk Hýža na výrobu a opravavy krojové obuvi. Nejprve se naučil vyrábět opasky ke krojům, brašny a kožené součásti krojů, poté krpce a později i čižmy, střevíce, vysoké šněrovací boty, vrapené ženské čižmy a další. K základnímu sortimentu patří ručně vyráběné krpce podle původní technologie. Ovládá i výrobu tzv. vybíjaných, zbojnických a hanáckých opasků, vysoké krojové obuvi pro všechny národopisné oblasti i tanečních kožených, textilních treter a piškotů.

Petr Mužík vystudoval obor mechanik-elektronik ve Valašském Meziříčí a Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Po dokončení studia se začal věnovat řezbářství a později výrobě valašských krpců a opasků. Později přidal i výrobu perleťových kotulí – spinek. Krpce vyrábí tradičním způsobem z jednoho kusu kůže bez použití moderních nástrojů. K tomu se váže i výroba valašského opasku. Při pátrání po starých výrobních postupech a dokumentárních materiálech z Valašska narazil také na ruční výrobu perleťových kotulí. V současné době není v České republice kromě Petra Mužíka další tvůrce, který by se této specifické a jedinečné výrobě věnoval.

Související témata:

Výběr článků

Načítám