Článek
Písňové texty začal psát už na začátku 60. let, přibližně od roku 1966 navázal intenzivní spolupráci s ostravským studiem Československého rozhlasu, a to hlavně se skupinou Flamingo Richarda Kovalčíka a jejími zpěváky.
Spolupracoval nejen s Marií Rottrovou (Tisíc tváří lásky, Pane můj, Expres mléčné dráhy, Tobogán) nebo Věrou Špinarovou (Andromeda, Meteor lásky, Bílá Jawa 250), ale také třeba i s Hanou Zagorovou (Breviář lásky, Biograf láska), Helenou Vondráčkovou (Málo mám lásky tvé, Hotýlek na pobřeží) nebo Janou Kratochvílovou (Smaragdové lasery, Trajler BC 60, Tajemství ostrovů v příboji).
Zatímco dříve překládal i americké soulové texty do češtiny, později spolupracoval s kapelami Laura a její tygři, projekt Tracyho tygr a Yo-Yo Band. Pro brněnskou skupinu Progres 2 vytvořil texty rockových oper Třetí kniha džunglí, Mozek a Změna.
Vladimír Čort se narodil 28. ledna 1943 v Ostravě, po maturitě studoval pár semestrů žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Poté se stal mužem více profesí, pracoval jako úředník, později jako pozemní steward Československých aerolinií, byl dramaturgem v Československé televizi a od roku 1974 redaktorem anglické redakce zahraničního vysílání Československého rozhlasu v Praze, kam se přestěhoval. Napsal seriál rozhlasových kabaretů Je libo...? stejně jako řadu her pro děti (O líných strašidlech, Kopretinka, Čert Makrela).
Protože bravurně ovládal angličtinu, je autorem anglických textů, které vyšly na "exportních" albech skupin Elán (Kamikadze Lover, School Party, Nighshift), Progres 2 (The Third Book Of The Jungle) a Modus (The Best Girls), a dále pak zpěváků Petra Nagye (Jockey), Heidi (Razer Blade) a Dalibora Jandy (Kill My Heart).
Jako textař uspěl na několika festivalech, například v autorské soutěži mezinárodního písňového festivalu Grand Prix Paris de la Chanson Internationale 1976 získal za skladbu Flying Hydroplane, kterou její interpret Jiří Korn nazpíval posléze v češtině (Robinson), první místo. Úspěšný byl na tuzemských festivalech Bratislavská lyra a Děčínská kotva.
Zatímco na Lyře byl oceněn za píseň Meteor lásky stříbrnou lyrou, v Děčíně získal vedle stříbrné kotvy za píseň Ty jsi můj song v podání Věry Špinarové také zlatou trofej, a to za skladbu Až se probudíš, kterou zpívala Marcela Králová.
Přebásnil do češtiny také texty ke slavnému polskému muzikálu Malované na skle, který byl v roce 1971 uveden ve Státním divadle Brno. O dva roky později byl na této scéně s jeho texty uveden i muzikál O zbojníku Rumcajsovi.
V osmdesátých letech psal sci-fi povídky a je rovněž autorem románu Brána do pekel, který napsal pod pseudonymem Wayne Ford. Mezi jeho další záliby patřilo i malování. V pražské galerii Vavrys měl v roce 1992 výstavu obrazů inspirovaných motivy science fiction.
„Opustil nás báječnej chlap, dobrej a statečnej člověk a zatraceně dobrej textař a básník. Měl jsem tu čest být jeho kamarádem od roku 1976. Jenom dva chlapi uměli anglicky tak, jako kdyby se v Americe narodili - pan Pavel Bobek a pan Vláďa Čort... Chyběj mi slova,” řekl k nedávnému úmrtí Vladimíra Čorta hudebník a zpěvák Pavel Wožniak.