Článek
Ten, kdo se rozhodl první adventní víkend strávit na Šumavě, rozhodně nelitoval. I když převažovala oblačnost, místy se sluneční paprsky snažily prodrat přes mraky, což vytvářelo až tajemnou atmosféru, známou z některých obrazů dávných mistrů.
Zajímavé bylo rovněž pozorovat hranici, která rozdělovala dva světy – podzimní a zimní. V některých místech šlo o ostrý a pravidelný přechod, jinde se krajina měnila pozvolna, jako například nad Sušicí, kde byla zasněžené třeba jen polovina louky nebo úzký pruh u lesa.
Pokud jste se ale vydali do výše položených míst, přivítala vás pravá šumavská romantika. Silnice s uježděným sněhem byly lemovány zasypanými stromy, jejichž větve se pod tíhou nadílky pokorně skláněly.
S přibývající nadmořskou výškou se sněhová pokrývka zvětšovala a teplota klesala. V okolí Kochánova (necelých 1000 m n. m.) se i přes den držela kolem -6 ̊C. Své vykonal i občasný ledový vítr nepříjemně útočící na tváře.
K procházce pak bylo vhodné použít vyšší obuv a teplé oblečení, jestliže jste nechtěli pociťovat nepříjemný chlad. I ten ale bylo možné překonat, neboť pohled, který se vám naskytl, vše vynahradil. Šumava plná klidu, pohody a zimní krásy.
