Hlavní obsah

Zaplněný sál vamberecké knihovny vzal cestovatel Libor Turek do Karibiku

Novinky, Jana Melicharová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čtvrteční večer patřil v Městské knihovně ve Vamberku cestovateli Liboru Turkovi a jeho zážitkům z Karibiku.

Foto: Jana Melicharová

Libor Turek se zpracovanými čokoládovými boby

Článek

Libor Turek učí na gymnáziu v Trutnově a v době volna rád cestuje. Již od 80. let minulého století, kdy začal s cestováním, procestoval všechny kontinenty světa.

„Zprvu jsem cestoval sám, později jsem začal své cesty podnikat s manželkou Katkou. Všechny cesty si plánujeme sami, neobracíme se vůbec na žádné cestovní kanceláře. Při svých cestách využíváme podrobné průvodce a pak také kvalitní mapy,“ svěřil se cestovatel.

A protože jsou oba vášnivými fotografy, z jejich fotografií vznikají materiály a podklady pro přednášky a diashow. A tak Libor Turek ve svých přednáškách vypráví nejen o Karibiku, jak tomu bylo ve Vamberku, ale i o Peru, Nepálu, Kanadě, Havajských ostrovech, Skotsku, Slovensku a dalších blízkých i vzdálených destinacích.

Ve Vamberku byl Libor Turek již počtvrté. Ve čtvrtek přijel s vyprávěním o exotickém Karibiku a zaplněný přednáškový sálek zdejší knihovny se vůbec nenudil. Během večera se z něj ozýval nejen smích, a to když Libor Turek své vyprávění prokládal vtipnými historkami, ale i tradiční roztančená hudba, která ke Karibiku neodmyslitelně patří.

Ani po přednášce se sál hned nevyprázdnil, ale spokojení diváci si ještě mohli prohlédnout suvenýry, které si pan Turek přivezl. A tak jste si mohli osahat pravý muškátový oříšek, částečně zpracované čokoládové boby, které vůbec nevypadaly jako čokoládová tabulka, ale spíše jako „lejno“, a pak také pravou karibskou pletenou čepičku, do které si zdejší obyvatelé schovávají svoje dredy.

Vyprávění Libora Turka bylo velmi příjemné a přirozené, plné zážitků. Na jeden z nich Libor Turek asi celý život nezapomene. Je z ostrova Dominica: „Hned po vylodění proti nám šel vysoký muž, který nevypadal vůbec důvěryhodně, měl roztrhané kalhoty, dlouhé dredy a nesl pytel přes rameno. Usmál se na nás a řekl něco jako: Koukám, že jste cizinci, buďte vítáni na Dominice, je krásná, mám ji moc rád a doufám, že se vám tady bude líbit.”

Stejně tak se líbil celý čtvrteční večer v Městské knihovně ve Vamberku.  

Reklama

Výběr článků

Načítám