Článek
Některé mají názvy vztahující se k místní události. Mnohatunové bloky spočívají na podloží malou plochou, obrušovány erozí, omílané megaletími.
Skrývají v sobě energii, zrovna jako menhiry, osamělé kameny, jejich význam v lidských dějinách je nepoznán. Obojí jsou prý obrovskými akumulátory vesmírné energie, lidé je uctívali od dob, kdy začali uctívat bohy.
Nabíjecí stanice?
Za viklany se považují vzniklé na místě, „in situ“, nikoli přemístěné. Původně se jednalo jen o kameny, které bylo možné rozhoupat, nyní se sem zařazují i pseudoviklany, kameny, které jsou malou plochou spojené s podložím.
Některé, jako kámen pod brdským Plešivcem, byly svévolně zničeny a nekývou se. Někteří záhadologové jsou přesvědčení, že „kdosi“ tisíce balvanů nacházejících se po celém světě na kývavé podloží přemístil. Viklan rozhoupával vítr, což se u některých kamenů stávalo, pak se údajně nabil a vyzařoval energii.
Opět se vynořuje dänikenovská otázka - jaké bytosti kameny umístily na správné místo a za pomocí jakých mechanismů? Vrchní kámen by musel být předem naprosto přesně těžištně spočítán, rovněž osazená plocha, přesto se takové teorie objevují.
Čertův kámen u Petrovic
Vrškámen neboli Čertův kámen u Petrovic je snad největší u nás. Vrškámen znamená vrchní, Čertův se vztahuje k pověsti o paktu zdejšího majitele panství regenta Jakuba Krčína, známého stavitele rybníků, s čertem. Podle pověsti jsou na kameni patrné stopy po řetězu, na kterém ho čert nesl.
Dalšími známými kameny v okolí jsou Kačena nazvaný po Krčínově ženě, nebo Puklé srdce, Pecen chleba.
Viklan Dominik se nachází se u obce Rybničné na Karlovarsku.
Na Rabštejnsku u obce Žihle leží přírodní rezervace Viklany. Několikatunové žulové bloky jsou roztroušeny kolem centrálního viklanu, bochníkovitý rozpad horniny vytváří neuvěřitelné skulptury. O kus dál leží obří balvany přitlačené před miliony let ledovcem, mají název Dědek a Bába.
Záhadné menhiry
Další zajímavou skupinou jsou menhiry, kameny samostatně se nalézající v krajině. Také s velkým energetickým potenciálem. Stojí údajně v místech, ze kterého čerpají energii, což mohou být řeky, podzemní prameny, ale stahují i bouřkové mraky.
Řada jich byla zničena, přesto se některé dochovaly – jejich přes dvacet plus k nim patří i pozoruhodné Kounovské řady.
U Klobuk nedaleko Panenského Týnce stojí Zkamenělý pastýř, u Drahomyšle Zakletý mnich, Baba u Slavětína na Lounsku, v pražských Dolních Chabrech Zkamenělý slouha, většina pověstí je o zakletí v kámen.
Nejznámější menhirové naleziště najdete ve francouzském Carnacu. Ale zpět do zemí českých.
Máme tu i skupinu skal solitérně pohozených v krajině – například rulový útvar Lechova skála u Kouřimi, nebo Boží kámen u Rychnova nad Malší. Nad ním stojí kostel. Zcela odlišnou skalní raritou je Kamenná prdel na Jindřichohradecku. U té se fantazie nikdy nesplete.
Stačí se jen v krajině dívat, nabízí nám toho dost.
