Hlavní obsah

Za Pannou Marií nemusíte do Lurd a za vesmírnou energií do hlubin nekonečna

Novinky, Petr Hejna

Je mnoho míst v naší krásné zemi, kde se nachází Panně Marii Lurdské zasvěcené menší či větší kaple, jejichž vznik byl vesměs iniciován soukromými osobami jako vděk za uzdravení, nebo připomínka osudových událostí v rodině. Často jim dnes bývají připisovány nejen síly léčivé, ale i tajemně mystické.

Foto: Petr Hejna

Kapli skrývá les na severní stráni kopce za vsí.

Článek

Nejinak tomu bylo i u poutního místa v lese za vsí Chroboly na Prachaticku. Roku 1890 našel pod padajícím stromem smrt jistý František Zierlinger, sedlák z obce Sádlno, a vdova po něm, rodačka z Chrobol paní Rosalie Zierlingerové, učinila rozhodnutí, kterým měla být i možnost její vlastní záchrany před tuberkulózou.

Jsouc potomků prosta, nebylo jí třeba držet grunt pro další generace, statek prodala a navrátila se do Chrobol ke své sestře Kateřině. Tržené peníze neprohýřila za radosti dnů zbytků života, ale vynaložila je dílem na podporu těch nejchudších, dílem na vybudování kaple U svatého pramene. Jak název napovídá, v těch místech vyvěrá pramen s léčivou vodou.

Letitá studánka u kaple má také svoji historii a příběhy - prostou kamennou kapličku nad pramenem nechala zhotovit rodina Mathiase Wallesche, obraz Panny Marie Pomocné v ní umístěný objednal místní učitel Josef Nahlinger. Honorář za tuto práci od něj zinkasoval prachatický malíř Ludwig Tilp.

Tento talentovaný malíř, rodák z Železné Rudy (*1839), prý brzy předčil svého učitele Johanna Fabera a zakázky se mu jen hrnuly. Osudným se mu stala práce pro kostel v Husinci. Spadl zde z lešení a následkem toho bylo i psychické pohnutí umělce, počal trpět tzv. trudomyslností, dnes bychom řekli depresemi, a dne 28. prosince 1887 se les na Libíně stal místem jeho dobrovolného odchodu ze světa.

Vysvěcení prachatickým vikářem Janem Švédou na kapli Panny Marie Lurdské proběhlo 10. května 1903 za hojné účasti lidu z širého okolí. Po stovce let trvání kaple by nikdo neřekl, že se z ní hned v počátku 20. století stalo významné poutní místo, nahrazující dřívější  shromažďování u farního kostela v Chrobolech.

Rok 2003 zastihl stavbu ve stádiu divoce zarostlé zříceniny, pozůstatek to poválečného vývoje v socialistické republice. Devastaci dokončilo období 70. let, znovuzrození se dočkala díky iniciativě a nelhostejnosti k odkazu předků místních, s nemalým přispěním rodin původních obyvatel až v první dekádě nového tisíciletí, datem definitivního ukončení rekonstrukce byl rok 2011.

Zda se zde kdy Panna Marie zjevila, je stejně nehmatné, jako údajné prýštění tajemné vesmírné energie, připisované místu badatelem záhad Ing. Pavlem Kozákem. Pravdou je, že studánka skýtá vodu čistou a osvěžující, nakolik léčivou opět je otázkou - asi jak tomu obvykle bývá: Věř, a víra tvá tě uzdraví.

Samotné Chroboly vznikly coby farní ves zkraje 14. století - první písemná zmínka je uvádí k roku 1317. Zbudovány byly coby součást Zlatokorunského klášterství. Zanedlouho, roku 1360 zde byl postaven kostel Narození Panny Marie. Jeho tehdejší podobu charakterizovala jehlanová věž, později, roku 1754, kdy začalo rozšiřování svatostánku, nahradil prejzy šindel a tvar jehlanu cibulovitý, a to díky projektu stavitele J. J. Fortina. 

Majetnictví obce se předtím dočkalo několika změn, a to roku 1437, kdy císař Zikmund připsal Chroboly drobnému šlechticovi Smilkovi z Křemže. Zpět k državám kláštera Zlatá Koruna ji opět navrátil Oldřich z Rožmberka.

Jak vypadala obec dříve, a to včetně ruiny kaple, možno shlédnout ZDE.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám