Vyšly krásné Müllerovy historické mapy

Poslední svazek neobvyklého, velkého formátu obsahuje staré mapy Čech, Moravy a Uher od Jana Kryštofa Müllera včetně jejich kopií, map rukopisných, mědirytinových, vojenských a topografických.

Jan Kryštof Müller (* 1673, † 1721) byl císařským vojenským inženýrem a kartografem. Jeho kartografické dílo je obdivuhodné. Zvláště když si uvědomíme, jaké měl k dispozici prostředky. Nejprve provedl přípravné trigonometrické práce a poté měřil jednotlivé vzdálenosti míst od sebe. K tomu mu sloužila buzola a tzv. instrumentum viatorium. To byl cestovní kočár, na kterém měl připevněný zvláštní počítací stroj zjišťující počet otáček kol kočáru. Naměřená délka byla funkčně závislá na počtu otáček kola a jeho obvodu.

V roce 1708 vytvořil na přání uherských stavů velkou mapu Uher, jejímž hlavním přínosem bylo správné zakreslení Dunaje. Ještě před vydáním velké mapy Uher Müller zažádal, aby mohl pracovat na dalších mapách rakouských dědičných zemí a vytvořit velký Atlas Austriacus, který byl jeho celoživotním snem.

V roce 1708 mu byla svěřena tvorba mapy Moravy. Hotovou mapu v měřítku 1:180 000 předal císaři Karlu VI., jenž ho obdaroval svou drahokamy zdobenou podobiznou v ceně 1 300 zlatých. Zároveň vydal císařský patent, podle kterého se mapa nesměla po dobu deseti let rozmnožovat dalšími rytci. Od Moravských stavů získal za mapu také odměnu, a to 1 000 tolarů.

Na základě císařského patentu z května roku 1712 byl pověřen mapováním Čech. To bylo dokončeno v roce 1718. Poté následovala zdlouhavá revize krajskými hejtmany, díky níž byla mapa Čech vydána až v roce 1720.

Svou prací byl zcela pohlcen a toto zaujetí ho stálo i život. Na následky přepracovanosti zemřel při tvorbě mapy Slezska 21. června 1721.

Atlas Staré mapy naší země 2 přináší unikátní ucelený soubor Müllerových map. Najdeme tu mapy Uher, Müllerovu mapu Moravy a její kopie, jeho rukopisné mapy českých krajů a vydané dílčí mapy, mapy dalších autorů a nakladatelů (např. Julien, Block-Polach, Winkler a Erben, Reilly, Venut …), pro které byla Müllerova mapa podkladem.

Mimořádně zajímavou je mapa okolí Prahy z roku 1720. Je tu vyznačena Praha uvnitř hradeb – Hradčany a Malá Strana na levém břehu Vltavy a „Altsstatt, Neusstatt, Iudensstatt a Wisschehrad“ na druhém. Břevnov, Smíchov, Podolí, Nusle, Bubny… a další dnešní pražské čtvrti jsou samostatně vyznačenými vesnicemi.

Mapy ze sešitu lze rozebrat a použít je i jako atraktivní obraz na zeď či pod sklo na stůl, ale především mají sloužit ke studiu studentům, vědcům i ostatním zájemcům o historii, zeměpis, místopis a kartografii.