Článek
Tradice vánočních koncertů u nás v Habartově trvá již pěknou řádku let a během nich se na pódiu vystřídaly mnohé populární osobnosti české hudební scény, namátkou jmenujme např. Janka Ledeckého, Pavla Šporcla, Jaroslava Svěceného, Lenku Filipovou, ale takovou porci nadšení a pozitivní energie, která se stala od začátku do konce nevšedním průvodním jevem téměř tříhodinového koncertu, tak něco takového dokázali diváci a interpreti společnými silami vytvořit úplně poprvé.
Program krátce po šesté hodině večerní rozjížděl Petr Rezek, který si hned v úvodu svého vystoupení získal svým naprosto neformálním a milým způsobem publikum na svou stranu.
Za téměř šedesát minut svého zpívání navíc dokázal, že i ve svém pokročilejším věku (74 let) je ve skvělé kondici a záviděníhodné formě, neboť jeviště mu bylo malé - tančil, skákal, padal na kolena, hrál na kytaru a navíc byl i velmi vtipný, když se během přestávky mezi jednotlivými písněmi chopil také průvodního slova.
Dokázal prostě to, že je stoprocentní profesionál a k tomu i skvělý showman, který si možnost vystupovat před publikem sám báječně užívá. Velmi dobře fungovalo i jeho spojení s kapelou BOOM!BAND Jiřího Dvořáka, když nejlepším sekundantem v jeho úsměvných eskapádách se mu stal především Jiří Březík.
Protože muzikanti doprovázeli oba zpěváky, byla před druhou částí dlouhého programu na místě asi dvacetiminutová přestávka. Po ní se již na scéně objevila hlavní hvězda večera Hana Zagorová. I ji publikum vítalo bouřlivým potleskem.
A také paní Hanka se mohla spolehnout na diváckou oporu. Její jevištní projev byl však o poznání klidnější než u Petra Rezka, ale za to si s ní diváci častěji její písně notovali, neboť těch několik, které z oněch osmi set padesáti, jež během své kariéry nazpívala, vybrala pro tento večer, patřilo mezi hity, které několik generací posluchačů slýchalo a slýchá z rádií a televizní obrazovky.
Stejně jako v předchozím případě fungovala mezi hudební skupinou a zpěvačkou ona blíže neurčitelná, ale tolik potřebná chemie, která z každé odehrané písničky vytvořila malé umělecké dílo, a všichni přítomní posluchači to jasně vycítili a náležitě a hlasitě po zásluze odměnili.
Hana Zagorová využila přítomnosti svého dlouholetého kamaráda Petra Rezka, kterého pozvala zpět na pódium, aby společně odzpívali nesmrtelný duet Duhová víla. Petr Rezek pak detailním představením kapely vyplnil i kratičkou pauzu, kterou si Hana Zagorová vyžádala na to, aby jako správná žena obměnila svou róbu.
Duet to nebyl jediný, neboť diváci svým potleskem následně odmítali umělce propustit, a tak se přidávalo. Postupně zazněly třeba i nestárnoucí songy jako Asi, asi či Ta pusa je má. To byla již dávno většina hlediště na nohou a vlastním zpěvem i rytmickým vytleskáváním doprovázela hrané písně.
Báječný hudební večer uzavřela dlouhotrvající děkovačka. Jsem přesvědčen, že lépe naladěni na nadcházející sváteční chvíle diváci z koncertu odcházet nemohli, neboť zažili něco velmi jedinečného.
