Článek
Kontrast, jehož členy byli vedle Pavla Wožniaka ještě Jindřich Vobořil a Vilém Kijonka, působil v 80. letech, kdy se jako sbor podílel na celé řadě nahrávek slavných zpěváků, jako v té doby byli Karel Gott, Hana Zagorová nebo Helena Vondráčková.
Vedle toho se skupina Kontrast, tak trochu čeští Bee Gees, začala objevovat s vlastním repertoárem i na živých vystoupeních. V roce 1987 dokonce s písní Jeden lidský úsměv vyhrála festival Děčínská kotva.
„Jako by spadli z čista jasna z nebe přímo na prkna dvacátého ročníku písňového festivalu Děčínská kotva. Zazpívali a doslova vyrazili divákům dech vynikajícím vokálním uměním, čistou melodií Pavla Wožniaka s lidským textem Vladimíra Čorta. Něco podobného nikdo nečekal, až na několik málo zasvěcených, kteří o skupině Kontrast věděli, že už druhý rok dřou,” napsal Arne Vanderka v článku, který otiskl časopis Melodie ve svém říjnovém vydání v roce 1987.
Všichni tři členové byli zkušenými hudebníky, kteří působili v nejrůznějších kapelách. Zatímco Pavel Wožniak si v minulosti díky zahraničnímu angažmá zahrál i se Steviem Wonderem či Rodem Stewartem, Jindřich Vobořil byl předtím například v kapelách Kardinálové, Bacily a Pumpa. V případě Viléma Kijonky byli jeho první profesionální kapelou Beatings, potom Tučňáci.
Na albu Heleny Vondráčkové Skandál, které vyšlo v roce 1988, nazpíval Kontrast k většině písní sbory a písnička Křížaly, housle a půlměsíc (Helmut Sickel/Michal Horáček) je vlastně duetem Heleny Vondráčkové a Pavla Wožniaka. Anglická verze právě této skladby je i na výběrovém albu skupiny Kontrast, přičemž autorem textu je Vladimír Čort.
Vladimír Čort byl vůbec ideálním textařem této skupiny, jejíž žánrové rozpětí začíná někde v pop-rocku a končí funky či soulem. Většina nahrávek dává vyniknout vícehlasu, přičemž se dostává i na sólové party všech tří vokalistů. Je z nich cítit jakési vnitřní zaujetí, naléhavost, která je vzrušující a nutí pozorně naslouchat.
Vedle pár evergreenů z repertoáru skupin Beatles či Eagles ale na albu Best of Kontrast převládají původní autorské písničky. Dodnes to jiskří z nahrávek Kluci s kytarou, Kočky z U. S. A., Holky ze Žižkova a Men Of The Gravel Road, ale dobře se poslouchají i další hitovky jako El Matador, Klaun nebo Sto světelných let.
Bonbónkem na albu je skladba Better Than Gold, což je už vzpomínaný duet Pavla Wožniaka s Helenou Vondráčkovou, který vyloženě obohacuje tuto kolekci pozoruhodných písniček z let osmdesátých. Jednak je v nich jistá nadčasová hodnota, jednak v nich vyniknou zdravé hlasy protagonistů.
„Pro mě začíná být písnička zajímavá tehdy, až se to v ní rozsvítí vícehlasem. Lidský hlas je veškerou supertechnikou nenahraditelný. Na tom stavím. A taky nechceme být v nějaké škatulce. Chtěli bychom střídat žánry,” řekl před sedmadvaceti lety Pavel Wožniak. Jeho slova dokresluje právě výběrové album Kontrastu.
