Článek
Po rozplynutí podzimního mlžného oparu nad řekou nastala krásná téměř letní sobota jako stvořená pro projížďku na vodě. Však to tentokrát nebyl víkend ledajaký, ale určený pro rozloučení s vodáckým létem a k uzamknutí řeky Tiché Orlice až do jara příštího roku.
Čtyřiadvacet ústeckých vodáků a jedenáct přespolních z Orlové, Ostravy, Brušperka a Ústí nad Labem za povzbuzování asi patnácti diváků, kteří doprovodili vodáky na kole i pěšky, nastoupilo v Nebíčku v Hnátnici na svá plavidla. Za tichého šumění řeky, doprovázeného veselým zpěvem a tóny kytar, se vydali na poslední plavbu roku do domácí loděnice v Cakli.
Tříhodinová plavba po řece byla korunována krásou přírodních meandrů a tajemných tůněk. Vyšší stav vody a pěkné počasí jako by lákaly k poslední koupeli. Od pomyšlení ke skutečnosti nebývá často daleko, a tak na černovírském splavu byla i koupel, byť nedobrovolná.
Třináctiletá vodačka z Brušperka spolu s tatínkem přecenili na jezech své umění při předvádění vodáckých prvků, a tak následovalo seznámení s teplotou orlické vody.
Zahřátí během plavby poskytly přímo na loďce rožněné špekáčky a lahodný maďarský guláš od letohradské firmy, který nahradil špičkový kotlíkový guláš pravidelného účastníka zamykání Orlice, gurmána "Ducho", který letos po úrazu nuceně trávil tyto dny ve zlínské nemocnici.
Kolem 16. hodiny dorazila kompletní flotila do tábořiště v Cakli nedaleko Ústí nad Orlicí. Zde před nastoupenou jednotkou všech zúčastněných admirál Jaroslav Moravec otočil symbolickým klíčem a Tichá Orlice byla prohlášena za uzavřenou.
Po provedení vysušení a úklidu zapůjčených lodí byla letošní vodácká sezóna definitivně ukončena. Vodáci si však až do noci užívali poslední společné chvíle za zpěvu s kytarami, vzpomínkami na příhody minulých let a s koštováním různých lektvarů. Ani si neuvědomili, jak čas rychle plyne, a najednou se hlásilo světlo nového dne.
