Článek
Působíte jako sboristka ve Státní opeře v Banské Bystrici. V jaké opeře jste tady debutovala?
Byla to opera Nabucco od Verdiho a v minulé sezóně jsem nastudovala další dvě - Čajkovského Evžena Oněgina a Verdiho Macbetha. Mojí srdcovkou je Evžen Oněgin, za což může i mladý realizační tým z Petrohradu - režisérka Anna Osipenko a choreograf Michail Chaikasov, kteří od nás očekávali stopadesátiprocentní nasazení, pracovali na každém malém detailu. Byla to úžasná spolupráce a dodnes se na každé představení nesmírně těším. Podobnou zkušenost mám i z Macbetha, a nejen proto, že velmi ráda zpívám Verdiho a že v tomto díle dopřál interpretům krásné a herecky zajímavé ženské sbory, ale opět jsem měla možnost sejít se s pár skvělými lidmi. Patří k nim Štefan Kocán, Evez Abdulla, Katarína Vovková nebo režisér Peter Gábor, na němž mi imponovalo především to, jak měl do detailu propojenou svoji koncepci s hudbou, což u činoherních režisérů nebývá zvykem.
Studujete na Akademii umění v Banské Bystrici, kde jste si vybrala obor vokální interpretace, ale to asi není všechno, co děláte...?
Věnuji se hlavně studiu na AKU, vlastně je to můj poslední rok, a čeká mě tedy dost náročné a v podstatě rozhodující období. Kromě účinkování v operním sboru jsem se letos rozhodla omezit svoje aktivity a zaměřit se výhradně na sólový zpěv a školní povinnosti. Kromě magisterské práce mě čeká diplomový koncert, premiéra Rusalky v banskobystřické opeře, kde budu zpívat jednu z žínek, ale i povinné školní operní představení...
Máte za sebou celou řadu pěveckých kurzů i účastí v nejrůznějších projektech doma i v zahraničí. Potkáváte spoustu zajímavých lidí. Kteří ve vás zanechali největší dojem?
Samozřejmě každá zkušenost je dobrá, i pozitivní i negativní, každá nás formuje. Měla jsem třeba tu čest spolupracovat a stát na jednom jevišti s osobnostmi jako Christoph Eschenbach, Rolf Beck, Libor Pešek, Miroslav Dvorský nebo Dagmar Pecková. Dále to byl projekt La nuit d'Europe s holandským skladatelem Merlijnom Twaalfhovenom, tam jsem spolupracovala i s dirigentem, skladatelem a hudebníkem Antonem Popovičem, od něhož se mi dostalo hodně motivace a důvěry, ale moc mi dal i můj studijní pobyt v Itálii. Z mých pedagogů mohu poděkovat hlavně Boženě Ferancové, u které jsem soukromě studovala takřka tři roky.
Jak vidíte svou budoucnost dejme tak za pět deset let?
Velmi mě baví i kvalitní sborové zpívání, ale nebráním se ani novým výzvám, nechávám si možnosti v této oblasti otevřené. Velmi jsem si oblíbila Banskou Bystricu, láká mě i Bratislava, ale stejně tak bych zkusila štěstí v zahraničí. Ráda bych se nadále věnovala aktivně zpěvu, ale třeba i pedagogické činnosti.
