Článek
V tajemné síly věřili lidé již od pradávna. A stejně tak v jedince, kteří jsou schopni je ovládat nebo i zneužívat. Vědma, věštkyně, mágové, šamani, druidové a mudrcové, čarodějnice i ježibaba.
Cítíte posuny ve významech slova? Přitom se původně vždy jedná o člověka, který těží z velkých znalostí léčivých bylin a přírodních surovin a který povětšinou fungoval jako léčitel, věštec a rádce. Už v antické době chodili i slavní vojevůdci před bitvou pro předpověď za známými věštkyněmi. A co praví staré pověsti české? Dokonce i u nás máme slavné vědmy, kněžnu Libuši a její sestru Kazi. Byly to snad čarodějnice?
Jenže hranice mezi obdivem a strachem je velice tenká a snadno se stalo, že se lidé začali obávat těch, o kterých věřili, že jsou schopni někoho uhranout a očarovat. Věřili, že mají kontakty na zlé přírodní síly, jsou spojeni s ďáblem a scházejí se na satanských setkáních.
Nejnebezpečnější okamžik z celého roku nastává v době, kdy končí temný zimní čas plný strádání a nastává jaro a čas nového života, tedy v noci ze 30. dubna na 1. května. Ta je proto považována za magickou, černé síly prý mají největší moc a čarodějnice se slétávají, aby škodily a páchaly zlo. A na obranu proti nim se začaly na vyvýšených místech pálit ohně.
Tento zvyk má svůj původ již v pohanských dobách u starých Keltů. Slavili svátek zvaný Beltine, což znamená zářící oheň. Oslavovali jím příchod jara a tepla a zapalovali ohně, aby se očistili od nečistých myšlenek nashromážděných v temném zimním období. V době germánské se ze svátku stala Valpuržina noc, křesťanská církev ho pro změnu zasvětila apoštolům Filipu a Jakubovi a byla z něj noc filipojakubská. Dnes je to pro nás pálení čarodějnic.
Jaké tradice provázely tuto slavnost? Sešli se všichni z celé obce, mladí i staří, chudí i bohatí, z chalup i ze zámku. Pálila se hranice ze sedmi druhů dřeva, mladíci přeskakovali oheň, aby získali sílu, a házeli smolnými košťaty do výšky ve snaze vystrašit nebo přímo trefit nějakou z čarodějnic. Ty se navíc bojí hluku, a tak se práskalo bičem, střílelo a halekalo až do rána.
Podobně probíhalo pálení čarodějnic i v Mníšku pod Brdy na místě před zámkem. Přišlo i zámecké panstvo, děti pánů i rodiny sloužících. Také paní hraběnka Terezie Kastová často podporovala podobné události svou účastí.
Na stejném místě se budou opět pálit čarodějnice i v letošním roce, ve čtvrtek 30. dubna je na programu večer plný zábavy. Z podzámčí můžete zavítat i do zámku, kde bude od 17 do 20 hodin každému zájemci volně zpřístupněna expozice o historii odívání. Tam sice neuvidíte čarodějnice, ale malé královny, císařovny, krále a šlechtice.
Ani o čarodějnice ale na mníšeckém zámku nebudete ochuzeni. V sobotu 25. dubna provedou návštěvníky na Podvečerních prohlídkách s andělem a bílou paní a v neděli 26. dubna na speciálních prohlídkách Čarodějnických, kde se dozvíte zajímavosti o čarodějnickém životě, ochutnáte tajemný lektvar z kouzelného kotlíku a třeba se i naučíte vařit nápoj lásky.
Každá čarodějnice musí mít svůj cestovní prostředek vždy po ruce.
Na zámku v Mníšku pod Brdy budou návštěvníky provádět místní čarodějnice. Uvidíte lexikon kouzel i čarovný lektvar nevábného vzhledu.