Článek
Na místě, kde napadne v Římě příští den sníh, postaví na její počest kostel, jehož bude patronkou, a potažmo dědičkou. Nebeská investorka se zjevila tu noc i papeži Liberiovi, zřejmě jako pojistka, takže když ráno ležel na pahorku Esquilinus sníh, bylo to jasné.
Psalo se 5. srpna 352. Nebes dílo dokonáno a Panna Maria bude mít kostel. Papež narýsoval v závěji berlou podobu kostela, přídomek Sněžná byl na světě.
Sněžná větší Víta nebyla
Chumelená legenda šla křesťanskou Evropou a císař a král Karel IV., zbožný muž, ostatků sběratel, se rozhodl, že nechá také v Praze vystavět chrám zasvěcený Panně Marii Sněžné a svatostánek bude místem příštích korunovací. Svatovítská katedrála byla rozestavěna, kostel měl vzniknout na Starém Městě Pražském.
Rozhodnutí padlo 2. září 1347 po Karlově korunovaci s Blankou z Valois. Chrám, jehož loď měla být vysoká 40 metrů a dlouhá přes sto, nebyl nikdy dokončen. Dostavění bylo na žebravých karmelitánech, jimž císař věnoval kostel i okolní pozemky. Z žebrání se ale kostel dostavit nepodařilo.
Radikál Jeroným a pražská lůza
Do jeho historie zasáhl i pozapomenutý souputník Jana Husa, radikál Jeroným Pražský, který ho nechal roku 1412 vyplenit. Jeroným byl zlou postavou hnutí, fanatický radikál, v Kostnici ho upálili rok po Husovi.
Další plundrování zažil kostel za husitských válek, Panna Maria si v bezbožných Čechách nedokázala zjednat pořádek. Radikálům se podařilo sestřelit i zvon. Areál pustl, roku 1566 se zřítila klenba, zůstaly jen obvodové zdi.
Na časy se blýsklo za Rudolfa II. V roce 1603 daroval kostel bosým františkánům, sám stavbu finančně podporoval. Františkány ale nikdo v Praze neměl v lásce, k tomu v roce 1611 vtrhli do Čech Pasovští a začali plundrovat a drancovat. Pozval je Rudolf, aby mu pomohli proti Matyášovi, habsburskému bratrovi, který chtěl český trůn. Drancovali pasovští žoldnéři, najatí Leopoldem Habsburkem, k nim se připojila pražská spodina, vraždilo se, drancovalo, znásilňovalo.
Na kostel zaútočilo 15. února asi 700 lidí, vedl je berounský dobrodruh Matouš Hovorčovský. Nebýt Petra Voka, který zaplatil mordýřům tučné výpalné, aby odtáhli, asi by to skončilo mnohem hůř. I tak lůza pobila čtrnáct mnichů. V 17. století začalo jejich blahořečení, proces se táhl až do roku 2012, kdy je Řím uznal za mučedníky.
V dubnu 1611 byl nad vrahy mnichů vynesen hrdelní ortel, 14 jich popravili.
Areál byl dokončen ve 2. polovině 17. století, ale zdaleka ne v takové míře, jakou si Karel IV. představoval. Františkánská zahrada ke kostelu přináležící byla původně kostelní užitkovou zahradou.
Za protektorátu zde nechali Němci vybudovat velkou protipožární nádrž, v pozdějších dobách sloužila jako kluziště. Mniši byli odtud vyhnáni v roce 1950.
V římském kostele je pochován maršál Kryštof Russworm, velitel císařských vojsk, známý z filmu Císařův pekař jako oživitel Golema, hrál ho Zdeňek Štěpánek.
Průčelí kostela