Článek
S kancem na začátku
Hostivař je prastarou pražskou osadou, Vladislav, tehdy ještě jako kníže, tu lovil kance. Ten na něj zaútočil, nebesa se rozestoupila, sjel blesk, a kanec byl na pečínku. Kníže tu nechal zbudovat kapli, na jejím místě stojí jedna z nejstarších dřevěných zvonic u nás.
Měla namále, v roce 1905 ji chtěl jako nehezkou zbořit místní „okrašlovací“ spolek. Bořilo se v každé době. Ale také stavělo, stará, sice miniaturní, ale pěkná Hostivař je obklopena moderní zástavbou, paneláky kolem trčí jako věže. Ale v údolíčku se skrývá několik půvabných uliček, i když značná část domů je moderně upravena, přec si zachovávají punc vesnice soustředěné kolem kostela Stětí svatého Jana Křtitele.
Zakopal tu kořist
Kníže Vladislav byl povýšen do královské hodnosti za pomoc císaři Barbarossovi proti Milánu. Titul obdržel roku 1158 na říšském sněmu v Řezně. Česká vojska jako první přešla řeku Addu a zabila vojevůdce Dacia. Barbarossovi pomáhal při tažení i v letech 1161 a 1162, za což obdržel 1000 hřiven zlata a stříbra z podílu na kořisti.
Asi to bylo slušné jmění, Vladislav II. již král, údajně nechal zakopat část pokladu v Hostivaři, kde byl tak zázračně zachráněn. Chtěl postavit lepší svatostánek než kapličku, ale nějak mu ubyly síly, a tak převedl vládu na nejstaršího syna Bedřicha. Jenže to zapomněl sdělit Barbarossovi a nastal zvrat. Na trůn usedl syn Soběslava I. Oldřich a Vladislav nakonec musel zmizet z Čech do Durynska.
V Hostivaři tedy stále čekají zlaté a stříbrné mince kdesi v podzemí. Tedy údajně.
Co je ale potvrzeno, že ves založil jakýsi Gostiwar, který snad byl královým kuchařem. Takže tu hosty nevaří, ale v místě Gostiwarovy tvrze, kde stojí Toulcův dvůr, multifunkční zařízení, pro hosty také vaří. Další verze výkladu jména je, že jeho majitel své hosty chránil.
Ke kostelu se dostanete nejlépe od Botiče vzhůru ulicí k bývalé faře. V Chalupnické ulici působil obrozenecký kněz Václav Beneš-Třebízský, má tu na průčelí pamětní desku. V hospodě přes ulici „Na Kačabce“ natáčeli Smrt černého krále, jeden z dílů vynikajícího seriálu Hříšní lidé města pražského. Pozoruhodný je i oreliéfovaný dům pana Quida Rosenheima z roku 1927. Ten musíte vidět.
Premiér agrárník Švehla
Hlavní osobou hostivařskou byl ale český politik Antonín Švehla, je pochován na místním hřbitově. Švehlův statek spolu s dalšími, Dvořákovým a Dolejším mlýnem, je již zmodernizován, i tak stojí za zhlédnutí. Švehla byl spoluzakladatelem Československé republiky, v první Kramářově vládě působil jako ministr vnitra, zůstal jím i za vlády V. Tusara. V roce 1922 se stal premiérem, zemřel roku 1933.
Hostivař si až do 70. let minulého století uchovávala vesnický ráz, poté přišlo dvacet let těžkých demoličních prací, takže zůstal jen zlomek původní obce. Za vycházku spojenou třeba s pokračováním k hostivařské přehradě tento kousek staré Prahy rozhodně stojí.
