Článek
Tentokrát se představí skladbami Carla Philippa Emanuela Bacha, Roberta Schumanna, Maxe Regera, Luboše Sluky a Ference Liszta a pro jejich provedení zvolil nástroj, jehož záchranu jako umělecký ředitel Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka inicioval a společně se spolkem PROVARHANY prosadil.
Jsou to varhany v Husově sboru v Dobrušce. Dvoumanuálový nástroj s pedálem, postavený renomovanou německou firmou A. Schuster & Sohn roku 1904 pro evangelický kostel v Rudníku, byl po válce převezen ze zdevastovaného kostela na severu Čech do Husova sboru v Dobrušce, kde však v posledních letech značně chátral. Díky mistrovské generální opravě se nyní nachází ve skvělé „kondici“ a doslova čeká na podobné příležitosti.
Celému procesu byl přítomen renomovaný mistr zvuku PhDr. Aleš Dvořák, který už s varhaníkem v minulosti spolupracoval.
„S Pavlem Svobodou se známe delší dobu. Jednak z pražské hudební akademie, kde dokončuje svá studia a já tam působím jako pedagog. Už jsme spolu také nahrávali jedno CD právě tady v Dobrušce. Dále jsme nahrávali i v rámci varhanního výzkumu na několika varhanách v Čechách a v Německu, z čehož vzniklo 2CD, které je reprezentativní výstupem varhanního oddělení HAMU a posloužilo i k výzkumu interpretace,“ prozradil mistr zvuku, kterého mladý varhaník považuje za absolutní špičku v oboru.
Krátce poté, co v Husově sboru proběhly zvukové zkoušky a zkušební nahrávky, Aleš Dvořák z alchymie příprav prozradil: „Ten, kdo má nahrávku pořídit, musí prostor pochopit nebo se s ním skamarádit a zjistit, jestli mu prostor pomůže, nebo jestli bude hrát proti němu. Musí si v něm najít místo pro mikrofony, což vyžaduje trochu zkušenosti, a vědět, kde je zvuk nejlepší.“
Královský nástroj charakterizoval Aleš Dvořák obecně takto: „Varhany jsou nástroj, který je stavěn do konkrétního prostoru, a ten je součástí konkrétního nástroje. Vy musíte najít místo, kde v tom prostoru zní nástroj nejlíp, kde rozkvete.“
Kvalitu nahrávky samozřejmě ovlivňují také mikrofony. „Ne všechny mikrofony jsou stejné. Tady konkrétně jsem řešil problém, že se hluk motoru odrážel od stěny za oltářem, která je velká a hladká, zpět do kostela,“ uvedl zvukař a dodal, že vybral mikrofony s tzv. ledvinovou charakteristikou, jež zezadu berou zvuk méně než zepředu. Tím eliminoval hluk motoru, který by zejména v tichých pasážích rušil nahrávku.
A co si myslí o varhanách z roku 1904 v Husově sboru v Dobrušce? „Nástroj se mi zdá velmi pěkný. Jsem rád, že jsem se sem dostal, protože je co nahrávat a co zachytit. V tomto konkrétním prostoru funguje krásně. Varhaník si pochvaloval míru dozvuku, což je kvalitně postaveným nástrojem. Prostor akustiku vybuzuje tak, jak má - není silný ani slabý. Zdá se, že vše dopadne dobře.“
Nutno dodat, že se mají příznivci Pavla Svobody, varhan a krásné hudby zcela jistě na co těšit. Hudební část doplní reprezentativní booklet obsahující Příběh Schusterových varhan (1904) s dodatkem Aneb ze Zittau přes Sudety až do Dobrušky.
Druhé CD vynikajícího varhaníka Pavla Svobody, které finančně podpořilo město Dobruška, vydá ARTA Records.