Článek
„Velmi si ceníme toho, že v dnešní internetové době se našlo tolik motivovaných lidí, kteří se neváhali podepsat na papír a dojít s archem na poštu,“ uvedl doc. Jakub Hruška, který je předsedou petičního výboru. „Je zřejmé, že spoustě lidí na krajině stále záleží. Pro nás je to veliká vzpruha i závazek k jednáním, která nás čekají.“
Členové petičního výboru požádají o projednání petice v poslanecké sněmovně, senátu a na příslušných ministerstvech. Hodlají také oslovit naše zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací.
Hlavním cílem těchto setkání je představit politikům nejpalčivější problémy dnešní krajiny, mezi než patří postupující degradace půdy vodní i větrnou erozí, nedostatek vody v krajině, změny klimatu, trvalý pokles druhové rozmanitosti nebo snížená prostupnost krajiny. Signatáři petice proto žádají, aby alespoň 10 % zemědělské půdy tvořily meze, polní cesty, terasy, prameniště, mokřady či jiné přírodní prvky a aby alespoň 50 % prostředků Programu rozvoje venkova bylo vyčleněno na přírodě šetrné způsoby hospodaření.
„Jsme rádi, že se petice setkala s takovým ohlasem,“ řekl Josef Novák, myslivecký hospodář a iniciátor celé petice. „Teď je na politicích, aby podpořili takové podmínky hospodaření, které zastaví úbytek drobné zvěře v zemědělské krajině,“ dodal.
„Krajina poskytuje lidem mnoho služeb, od zajištění obživy, po místo odpočinku a poučení. Chceme přispět k tomu, aby se odpovědný přístup ke krajině, k půdě i všem jejím obyvatelům opět stal obvyklých standardem. Společnou zemědělskou politiku platíme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem,“ doplnil Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.