Hlavní obsah

Tapíři jsou parádníci, jednou nosí pruhy, pak zase puntíky

Novinky, Vratislav Konečný

Módní policie našich hvězd by se na jejich oděvu vyřádila, jistě by jim něco vytkla na špatném rozvržení geometrie a volbě barev, ale tapírům je to jedno. Jsou to elegáni každým pruhem i flekem, každým kopýtkem. Zoo Praha má nový přírůstek - půvabné mládě tapíra čabrakového.

Foto: Petr Hamerník, zoo Praha

Puntíkovaná nádhera

Článek

Nedávno se narodil tapír jihoamerický, pruhovaný krasavec, nyní přišlo na svět mládě tapíra čabrakového. Narodilo se ve čtvrtek matce Indath, táta se jmenuje Nik. Už od soboty ho můžete v zoo vidět.

Hynou kvůli palmovému oleji

„Na tuhle puntíkovanou hvězdu se těším ode dne, kdy jsme v srpnu roku 2010 pořídili pár tapírů čabrakových, narozených v Zoo Edinburgh. Jednalo se však o sourozence, a tak naděje na mládě přišla až s novým samcem Nikem v roce 2011. Při pohledu na toto úžasné mládě by si každý měl uvědomit, že tapír čabrakový patří k ohroženým druhům. Na vině je hlavně pěstování palmy olejné, přičemž palmový olej spotřebováváme v nespočtu výrobků, od potravin po kosmetiku. Mělo by být naší snahou jeho spotřebu omezovat. Proto také máme s provozovateli našich restauračních zařízení podmínku, že při přípravě jídel budou používat jiné druhy rostlinných olejů,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Indah je známá z kampaně Seznamte se a z knížky Hvězdy pražské zoo, která u čtenářů malých i dospělých sklidila velký ohlas. Narodila se v září 2008 v Zoo Edinburgh a 26. srpna 2010 přicestovala coby ani ne dvouletá do Prahy. Je jí 7 let a má první mládě. Niko se narodil v prosinci 1996 v Berlíně a do pražské zoo přicestoval 19. dubna 2011, aby se stal partnerem Indah.

V České republice v současnosti chová tapíry čabrakové pouze Zoo Praha a Zoo Zlín. V praze jsou od roku 1967, ale odchov mláděte se doposud nezdařil.

Člověk ničitel

Během posledních tří generací klesly počty tapírů čabrakových v přírodě na méně než polovinu. Hynou hlavně kvůli těžbě exotického dřeva tropických stromů a velkoplošné přeměně nížinného deštného lesa na zemědělskou např. plantáže palmy olejné. Odhaduje se, že v izolovaných oblastech se nachází asi 5000 jedinců, přežívajících v Barmě, Thajsku, Malajsii a na Sumatře. V ostatních částech svého původního areálu byl již tapír čabrakový vyhuben.

Výběr článků

Načítám